Ministr Hladík: Stát napumpuje stovky miliard korun na zvýšení energetické soběstačnosti

„Finančních prostředků na dekarbonizaci, tedy odchodu od uhlí, je dostatek. Nabídka je široká, ale je limitována do roku 2030. Znamená to, že zde máme okno sedmi osmi let, kdy je velmi vhodné, aby obyvatelé i obce a města toho využili a připravili se na energetickou soběstačnost,“ ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zdroj: KDÚ-ČSL

Miliardy do energetické soběstačnosti

Stát uvolní do roku 2030 stovky miliard korun na zvýšení energetické soběstačnosti domácností i samospráv. Peníze chce prostřednictvím dotačních programů investovat například do zateplení objektů, budování fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel. Novinářům to minulý týden řekl v Českých Budějovicích na zahájení veletrhu Urbatech ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hladík uvedl, že neexistuje univerzální rada, která by plošně platila pro všechny samosprávy. „Každá obec a město je jiné a má odlišné podmínky. Některé vlastní zemědělskou půdu, kterou lze prostřednictvím bioplynky energeticky využít,“ konstatoval Hladík.

„Jiné obce a města zase mají lesy. To znamená, že mohou využívat vytápění pomocí štěpky. Jinde je zase možné využít teplo z odpadních vod. Těch možností je skutečně mnoho a každá obec si tak může nastavit svou malou energetickou koncepci,“ dodal ministr Hladík.

Miliardy dotací na fotovoltaiku a tepelná čerpadla

Počet žádostí o dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku za rok 2022 takřka čtyřnásobně překonal čísla za celý rok 2021. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Za celý rok 2022 bylo v Česku podáno celkem 16.266 žádostí o dotace na tepelná čerpadla a 55.092 žádostí o dotace na fotovoltaiku. Ne všechny však byly úspěšné, a ne všechny úspěšné žádosti byly následně proplaceny. Údaje SFŽP za celý rok 2022 potvrzují meziroční růst na úrovni 354 % u tepelných čerpadel (15.390 úspěšných žádostí) a více jak 472 % u domácích fotovoltaických elektráren (52.958 úspěšných žádostí).

Samozřejmě rekordní je i objem vyplacených dotací. Za celý rok 2022 bylo proplaceno 9.837 žádostí o dotace na tepelná čerpadla v hodnotě 942 milionů korun. V případě dotací na fotovoltaiku pak bylo proplaceno 19.954 žádostí v celkové hodnotě téměř 4 miliardy korun.

V roce 2022 se uvedlo do provozu téměř 34 000 nových solárních elektráren, což je nejvíce za posledních 7 let. Naplnily se tedy odhady odborníků, kteří předpovídali čtyřnásobné nárůsty počtu žádostí ve srovnání let 2021 a 2022.

Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám jsou dva dotační programy, které umožňují podání žádostí o dotaci na tepelné čerpadlo nebo fotovoltaickou elektrárnu. Jsou to programy Ministerstva životního prostředí spravované Státním fondem životního prostředí a krajskými úřady.

Šance pro samosprávy

Samosprávy v současnosti často budují fotovoltaické elektrárny. Díky tomu snižují náklady na hrazení energií. Počet fotovoltaických elektráren zvyšuje například Tábor. Novou plánuje na zimním stadionu a na základní škole Zborovská. Stejné zařízení už využívá pro plavecký stadion.

Fotovoltaické elektrárny chce město Tábor umístit i na atletický stadion Míru a ke kabinám fotbalového areálu na Svépomoci. „Na plaveckém stadionu jsme díky tomu loni ušetřili za energie 300.000 korun,“ řekl mluvčí táborské radnice Luboš Dvořák.

Tábor se věnuje tématu energií delší dobu. Obdržel například certifikát ISO 5001, který držitelům mimo jiné potvrzuje snahu o čerpání energie z obnovitelných zdrojů a snižování takzvané uhlíkové stopy.