Opravdu čeká českou fotovoltaiku „polský scénář úpadku“?
Současné katastrofické scénáře a některé negativní symptomy
V poslední době se v médiích objevují a diskutují až katastrofické scénáře budoucího vývoje tuzemského trhu s fotovoltaikou, které předvídají výrazný pokles zájmu o fotovoltaické systémy a krach desítek až stovek firem. Opravdu se již začínají objevovat první symptomy, jež by mohly evokovat hrozící konec solárního boomu a krizi v celém odvětví.
Mezi ty nejviditelnější patří rostoucí počet stížností zákazníků na firmy, které nedokážou plnit své smluvní závazky, úbytek zakázek od vlastníků rodinných domů nebo odmítání žádostí o připojení k distribuční soustavě.
Situace u nás není srovnatelná s Polskem
Měli bychom se proto obávat analogické situace jako v Polsku, kde sice vznikly stovky nových společností, zabývajících se fotovoltaikou, ale následně tam došlo k silnému omezení její státní podpory?
Podle mého názoru je na místě tyto obavy mírnit. Z našich analýz nevyplývá, že by se trh v České republice nějak významněji ochlazoval. Dochází pouze k přelévání poptávky mezi jednotlivými segmenty: firmy se intenzivněji zaměřují na projekty pro průmyslové nemovitosti, jejichž majitelé se snaží snížit svou závislost na drahých energiích.
Minulé události na zcela nepředvídatelném trhu s energiemi je totiž přesvědčily o tom, že současné zlevňování nemusí trvat dlouho. A co se týče rezidenčního segmentu, tam dochází k zimnímu útlumu poptávky pravidelně, aby poté nastalo jarní oživení.
Výrazné omezení státní podpory se nechystá
Právě z výše uvedených důvodů bych situaci u nás nepřirovnával k té v Polsku. Tím dalším je, že v Česku sice dochází k pravidelným úpravám podmínek pro jednotlivé skupiny žadatelů o státní dotace, podle posledních informací se ale nechystají žádné razantní kroky k omezení dotací pro fotovoltaické elektrárny.
Naopak: stále rostoucí počty zájemců o podporu v rámci programu Nová zelená úsporám jsou jedním z nejlepších ukazatelů aktuálního stavu trhu s fotovoltaikou.
Trh se pročistí o nespolehlivé firmy
I přes tento poměrně pozitivní vývoj ale očekávám, že u nás dojde k určitému, hrubým odhadem 15 až 20% snížení počtu firem, které se věnují prodeji a instalaci fotovoltaických elektráren. Trh by se mohl očistit o společnosti, jež neodhadly své skutečné možnosti nebo vznikly pouze za účelem rychlého a snadného výdělku.
Využily toho, že prudký nárůst cen energií, dlouhé dodací lhůty materiálu a nedostatečné kapacity montážních firem přiměly řadu domácností podlehnout lákavým nabídkám a líbivému marketingu, za nímž se skrýval nedostatek pozitivních referencí od zákazníků i technických a odborných znalostí. A následně nebyly schopné své sliby garantovat ani dodržet.
Na očištění trhu říkám „jen dobře“ – pokud by na něm totiž nespolehlivé subjekty zůstaly, mohly by uškodit celému odvětví solární energetiky. Věřím, že nyní začne při výběru dodavatele fotovoltaické elektrárny opět rozhodovat hlavně odbornost, kvalitně odvedená práce, kladné reference od stávajících zákazníků a profesionální klientská péče.
Zjednodušení složité administrativy
Kromě pročištění na trhu, který má jinak stále velký potenciál k růstu, považuji za dobrou zprávu na závěr, že celý segment směřuje ke zjednodušení složité administrativy spojené se získáním a provozováním fotovoltaické elektrárny.
Jednotlivé solární asociace se snaží prosadit úpravu některých administrativních a technických požadavků na provoz fotovoltaických elektráren, k nimž patří například zrušení měření po fázích nebo větší rozmach komunitní energetiky a následného sdílení energie.