Žídek: Chceme dostat fotovoltaiku na střechy obchodních center, vyplatí se to i bez dotací

• 01. 02. 2021
• Redakce

Půl megawattová elektrárna bez dotací

Obchodní centrum Orlice v Hradci Králové je ve vlastnictví nemovitostního fondu Nova Real Estate, stejně jako fond zaměřený na investice do zelené energie Nova Green Energy, který chce na něm fotovoltaickou elektrárnu o výkonu půl megawattu vybudovat. Firma tento projekt ještě doplní o baterií o výkonu 250 kW.

„Obchodní centrum v Hradci Králové bude takovým naším testovacím trenažérem, kde si vše vyzkoušíme a odladíme. Takové projekty chceme poté replikovat i na další budovy,“ uvádí šéf fondu Nova Green Energy Ondřej Žídek.

V rámci fondu Nova Green Energy se hlavní investice vedou do fotovoltaických elektráren, hlavní důvodem je nízká provozní náročnost.

„Jsme investiční fond pro kvalifikované investory, což znamená, že vstup do fondu je podmíněn investicí s minimální hodnotou jeden milión korun nebo čtyřicet tisíc eur. To mi z pozice portfolio manažera trochu více rozvazuje ruce v tom, do jakých investic můžeme s fondem vstoupit. Tím, že do aktiv investuje různorodá klientela, tak skládáme portfolio tak, aby provozní náročnost elektráren byla co nejmenší“, říká Žídek v rozhovoru pro portál Ekonews.cz.

Expanze v Česku i v Maďarsku

V současnosti fonduNova Green Energy vlastní dvě fotovoltaické elektrárny na českém území a plánujeme rozšíření portfolia o další projekty. Jako investiční společnost spravujeme několik různých fondů, přičemž největší je nemovitostní Nova Real Estate a již zelený fond Nova Green Energy.

Nemovitostní fond je tvořen třemi typy nemovitostí, což jsou regionální obchodní centra, kanceláře, průmyslové a logistické parky.  V Hradci Králové jsme si pilotně zvolili obchodní centrum Orlice, kde chceme instalovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 0,5 MW. Takto se snažíme v rámci synergického efektu propojovat tyto dva fondy a technicky upgradovat budovy, kde to dává smysl. 

V Maďarsku v současnosti fond staví velkou fotovoltaickou elektrárnu, v pořadí již druhou. Investice a podmínky pro podporu obnovitelných zdrojů v Maďarsku jsou v porovnání s Českem více atraktivní.

„Zatímco Maďaři byli jedni z posledních, kteří podporu v rámci EU nastavili, inspirovali se od ostatních evropských států a neopakovali jejich chyby. V Česku bohužel, kvůli mnoha chybám, dostaly solární elektrárny negativní nálepku. Maďaři vyčkali a začali investovat v době, kdy cena panelů byla sedmkrát až osmkrát nižší,“ dodává Žídek.

„Zároveň Maďaři neudělali tu chybu, která se stala tady, a to, že připojování do sítě bylo nekontrolované. Předem se stanovila kapacita pro připojení elektráren v rámci maďarské sítě, která byla nepřekročitelná. Při získání licence pak vznikl nárok na garantovaný výkup a maďarská vláda tak mohla regulovat, kolik zdrojů se připojí. Maďarsko je jeden z posledních států, které nabízí garanci. Zbytek Evropy přechází na aukce,“ konstatuje Žídek.

Smysluplná investice

Po obchodním centru v Hradci Králové fond plánuje instalovat fotovoltaiky i na další obchodní centra či průmyslové haly. Ekonomický smysl to má v případě, kdy elektřinu z elektrárny spotřebováváte přímo v areálu, tedy místo nákupu elektřiny si jí sám a levněji umíte vyrobit.

Podle Žídka je ideálním odběratelem průmyslový podnik s jednosměnným provozem, který odebírá elektřinu v momentu její výroby na střeše. Naopak čistá logistika je poměrně nenáročná na spotřebu energií. Většina elektřiny se nespotřebuje v areálu a dodává se do sítě za tržní cenu. Zde nastává obrovský rozdíl v pojetí tržní ceny a koncové ceny pro spotřebitele. Tržní cena elektřiny se dnes pohybuje na úrovní čtyřiceti  euro za MWh a očekává se její postupný růst.

„Pokud mluvíme o budově, která elektřinu nakupuje, tak ji nakupuje nejenom za částku silové elektřiny, která tvoří přibližně čtyřicet procent, ale i zbývajících šedesát procent, které platíme za distribuci, přenos, činnost operátora atd. Díky vlastní výrobě z panelů tak dochází k vytěsňování elektřiny ze sítě, která je dražší právě díky poplatkům (a cenově se pohybuje na úrovni 120 až 130 EUR/MWh). A pokud umíme vyrobit vlastní elektřinu za cenu nižší, než je cena pro koncového spotřebitele (120 až 130 EUR), dává jednoznačně smysl si jí vyrobit,“ uzavírá Žídek.