Zeptejte se experta (2): Jak mají investoři postupovat, když jim nový projekt OZE zamítne obec?

Mnozí investoři do obnovitelných zdrojů energie (OZE) narážejí na problémy se schvalováním svých projekty, navzdory faktu, že se jedná o projekty veřejného zájmu. Kdy může obec zcela zastavit realizaci nových projektů? A jak lze tento nesouhlas překonat?

Zdroj: AK DouchaŠikola Advokáti s.r.o.

Na výše uvedené dotazy odpovídá v rozhovoru přední právní expert na problematiku OZE Mgr. Pavel Doucha (partner ve společnosti Doucha Šikola advokáti), který vystoupí na konferenci Smart Energy Forum v Praze.

SN: Kvůli předsudkům či dokonce snad „závisti“ se v Česku nedaří prosadit řadu nadějných nových projektů FVE nebo větrníků, které jsou zamítány v referendech či hlasování obecních nebo městských zastupitelství. Právě velké projekty OZE se přitom mají v souladu s LEX OZE 1 rozvíjet jako předměty veřejného zájmu. Co mají dělat investoři, jejichž projekty blokuje zamítané stanovisko referend či hlasování obecních zastupitelstev?

Pokud investor chce plně využít možností LEX OZE I. a získat výjimku pro realizaci výrobny jako veřejné technické infrastruktury bez změny územní plánu, pak se dle mého názoru bez souhlasu obce neobejde. V lokalitách, kde obec nesouhlasí, lze teoreticky stavbu prosadit i tak (obec je jenom účastníkem řízení), ale je to mnohem obtížnější.

Otázka je podle mého soudu jiná: pokud obec uzavře s investorem kvalifikovaným způsobem smlouvu o spolupráci (například i formou plánovací smlouvy podle stavebního zákona), která neumožňuje předčasné ukončení, má být povoleno konání referenda? Ačkoliv se považuji za příznivce místních referend, v tomto případě má mít podle mého názoru přednost smlouva.

Můžeme se bavit o nějakých doplňujících legislativních podmínkách – například, že obec musí vyhlásit referendum před uzavřením smlouvy, a pokud se uskuteční, nelze ho o uzavření smlouvu konat znovu.  

SN: Do mezirezortního připomínkování minulý týden zamířila LEX OZE 3- novela energetického zákona, která mimo jiné zavádí legislativní úpravu agregaci flexibility. V čem spočívá její přínos a jaké možnosti obchodování přináší pro provozovatele FVE či VTE?

Pro provozovatele obnovitelných zdrojů především do budoucna přinese větší možnost jejich uplatnění, protože flexibilita a akumulace umožní rychle odebrat z trhu přebytečnou elektřinu vyrobenou v poledne FVE, nebo když hodně fouká z VTE a naopak ji dodat do soustavy, když je jí málo. Takže můžeme mít více obnovitelných zdrojů.

Další dopad lze očekávat do cen elektřiny. Jestliže bude přibývat zařízení schopných zvýšit odběr elektřiny v hodinách, kdy je jí hodně a její cena je nulová nebo záporná, může to přispět k tomu, že takových hodin bude méně a trh bude stabilnější. 

Samozřejmě vliv zavedení těchto opatření na trh elektřinou bude mnohem větší. Vzniknou nové obchodní příležitosti na trhu a přijdou noví hráči – provozovatelé akumulačních zařízení a agregátoři flexibility. Zákazníci mohou mít nižší náklady na energie, pokud se domluví s agregátorem, že mu umožní řídit část jejich spotřeby elektřiny (nabíjení vozidel, ale třeba i mrazáky a ledničky v domácnostech). Provozovatelé velkokapacitních bateriových úložišť už se nebudou muset tvářit, že jsou výrobci elektřiny, ale budou mít vlastní licenci pro podnikání v energetice. 

SN: Nedávno jste se na semináři poměrně „kriticky“ vyjádřil na novelu LEX OZE 2, kterou nyní ve 2. čtení projednává sněmovna. V čem je pozitivní a v čem negativní z pohledu rozvoje komunitní energetiky v Česku podle Vás?

Pozitiva určitě převažují a je dobře, že bude tato novela schválena. Ostatně už měla být schválena před více než dvěma lety. Kladně lze hodnotit zejména zavedení sdílení elektřiny jako nového mechanismu dodávek. To bude dobře fungovat v rámci bytových domů – tento model, tedy sdílení elektřiny z FVE na bytovém domě do jednotlivých bytů je a zůstane nejefektivnějším řešením komunitní energetiky.

Bude to fungovat i mezi více odběrnými místy jednoho subjektu – domácnosti nebo firmy. Půjde tedy o známé posílání elektřiny z chaty kde je FVE, do například vašeho bytu, kde FVE mít nemůžete.  Bude fungovat i sdílení elektřiny mezi několika zákazníky, kdy nebude nutné zakládat žádnou novou právnickou osobu.

Bohužel je navrhováno administrativní omezení na max. 10 zákazníků. Naše výhrady směřují k poslední formě sdílení elektřiny, a tou jsou energetická společenství, respektive společenství pro obnovitelné zdroje. Jejich fungování je podle mého názoru svázáno velkým množstvím zbytečných pravidel a naopak chybí pravidla zajišťující zachování komunitního charakteru společenství, kdy činnost není vykonávána za účelem zisku, ale vzájemné prospěšnosti členů společenství.

A obávám se i toho, že pokud stát vyhlásí výhodnější dotační pravidla na podporu výstavby výroben elektřiny pro společenství, tak nám tady najednou vzniknou sám energetická společenství, ve skutečnosti však maskované podnikatelské záměry. 

O problematice schvalování nových FVE, nové legislativě a dalších tématech můžete debatovat s právním expertem Pavlem Douchou (partner ve společnosti Doucha Šikola advokáti) , který vystoupí na konferenci Smart Energy Forum v Praze.