Zelená energie na severu Čech může nahradit celý jaderný blok

• 04. 05. 2022
• Redakce

Transformační projekty

Už dnes se v těchto v krajích objevují projekty, které výrazně pomohou jejich transformaci a budou produkovat bezemisní energii. Například v lomu ČSA na Mostecku plánuje jeho majitel Sev.en Energy mimo jiné výrobu zeleného vodíku, vybudování fotovoltaických a větrných parků nebo pěstování a energetické využití biomasy.

Česko je v produkci i využití uhlí stále jedním z hlavních aktérů na evropské scéně. Stojí ale na prahu změn, které s sebou nutně přinesou nejen proměnu energetického systému, ale i velké části naší země. Otázka ukončení spalování uhlí se neomezuje jen na elektrárny nebo změnu technologií. Jsou tu i tzv. uhelné regiony, kde docházelo či stále dochází k těžbě.

V Evropě je celkem 42 uhelných regionů. Nejvíce ve Velké Británii (11), Německu (8), Polsku (6) a Španělsku (5). V Česku jsou uhelnými regiony 3 kraje: Moravskoslezský kraj a Ústecký a Karlovarský kraj (tyto dva společně tvoří region Severozápad), které už několik desetiletí trpí nejvyšší nezaměstnaností v Česku.

Podle studie, kterou zpracovalo v roce 2020 Společné výzkumné centrum (JRC) Evropské komise, existuje ale právě v těchto regionech velký potenciál pro využití moderních, čistých technologií pro jejich transformaci.

200 tisíc nových pracovních míst

Podle JRC je dnes v EU kolem 200 tisíc pracovních míst přímo navázaných na uhlí. Ve většině analyzovaných regionů by implementace nových technologií a investice do solárních, větrných či bioenergetických zdrojů, byla schopna nahradit 100 % zaniklých pracovních míst nebo dokonce překročit původní počet míst.

To se ale nepotvrdilo ve dvou českých uhelných regionech, kde studie odhaduje potenciál zaměstnanosti na 2 327 nových pracovních míst v regionu Severozápad a na 631 pracovních míst v Moravskoslezském kraji, což nepokrývá ani 90 % zaniklých pracovních míst po ukončení těžby a spalování uhlí. I tak se tyto regiony mohou podílet na zelené přeměně.

Obnovitelné zdroje energie totiž vyžadují vysokou míru fyzické práce – ať už při instalaci nebo správě, a mají tak násobně vyšší potenciál než například zdroje jaderné, náročné na investiční náklady. Nejvíce pracovních míst v českých uhelných regionech by podle studie mohlo vzniknout do roku 2030 a to v odvětvích spojených s instalací větrných zdrojů.

To potvrzuje i analytik České spořitelny Radek Novák: ,,Samotný přechod z uhelné energetiky na zelenou velký vliv na zaměstnanost mít nebude. Pokud by se ale podařilo českým firmám přítomným v regionu rozjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, tak by do regionů mohlo přijít více vzdělaných lidí, kteří by tam utráceli své platy a místní firmy by zde mohly reinvestovat své zisky.“

Potenciál rekultivace uhelných dolů

Studie JRC analyzovala detailně potenciál uhelných regionů z pohledu fyzických omezení a podmínek pro instalaci těchto zdrojů: větrných, solárních (instalovaných na zemi i střešních), bioenergetických (spalování biomasy při využití odpadu ze zemědělské produkce nebo lesního hospodářství, produkce bioplynu anaerobní digescí a také spalování odpadu), geotermálních a technologií pro zachycování uhlíku.

Pro dodržení evropského cíle uhlíkové neutrality v roce 2050 by bylo nutné instalovat na území Evropy nové bezemisní zdroje s kapacitou kolem 3 tisíc GW. Podle JRC by bylo možné při maximálním využití technického potenciálu čistých technologií uspokojit více než polovinu této projekce pouze v uhelných regionech Evropy.

České uhelné regiony znevýhodňuje geografická poloha, kvůli které je plošné využití solárních a větrných zdrojů méně efektivní než například ve Španělsku. Proto je v Česku třeba zvolit vícezdrojový energetický mix a kromě solárních a větrných elektráren využít například lesní biomasu, jejíž potenciál studie označila v regionu Severozápad, tedy Ústeckém a Karlovarském kraji, naopak jako vysoký.

Vysoký potenciál má Česko také v rekultivaci samotných uhelných dolů. Studie posuzovala celkem 75 povrchových uhelných dolů, které byly v provozu k roku 2017. Cílem bylo posoudit technický potenciál pro optimální využití větrné a solární energie s přihlédnutím k fyzickým podmínkám daných lokalit, dostupnosti půdy a technického zázemí.

Český region Severozápad se umístil na druhém místě za řeckým regionem Dytiki Makedonia. Disponuje totiž potenciálem 0,18 GW větrné energie a 0,33 GW solární energie. To je v přepočtu na megawatty celkem 510 MW, tedy potenciál srovnatelný s výkonem jednoho bloku jaderné elektrárny v Dukovanech, který má instalovaný výkon 500 MW.

První projekty

Už dnes se ale v krajích objevují projekty, které výrazně pomohou jejich transformaci. Jako například lom ČSA na Mostecku, kde těžba skončí v letech 2024-25. 

„Lom ČSA bude jedním z rozsáhlých území v České republice, které se změní z těžební lokality v nový moderní region s chytrými průmyslovými zónami, smart sídelními celky, novými podnikatelskými aktivitami a krajinou, kde dostává prostor příroda. Budoucnost regionu stavíme na bezemisní výrobě energie. Plochy zasažené těžbou umožňují svým charakterem realizaci moderního energetického parku, který bude sdružovat jak výrobu energie z obnovitelných zdrojů, tak akumulaci energie s významným regulačním potenciálem. Zároveň je možné vyvedení výkonu přímo do energetické sítě ČR,“ uvádí generální ředitel těžebních společností Sev.en Energy Petr Lenc. 

Chybět nebudou fotovoltaické a větrné parky na výsypkách ani plovoucí fotovoltaika. Oproti jiným podobným projektům Sev.en Energy zde sází především na vodík. 

,,Výroba zeleného vodíku je pro nás v bezemisní energetice prioritou. Další bezemisní způsob je pěstování a energetické využití biomasy. Součástí projektu je také akumulace energie, bateriové úložiště a přečerpávací elektrárna,“ dodává Petr Lenc.

Pomáhají také evropské peníze

Do Česka může mezi roky 2021-2027 přitéct až bilion korun a významná část z této sumy je alokována právě na transformaci a rozvoj uhelných regionů. Tím hlavním evropským zdrojem podpory pro uhelné regiony je Fond spravedlivé transformace. Tento fond je určen nejen malým a středním podnikům, ale i přeměně velkých podniků, sanaci a rekultivaci a na investice do nových technologií.

,,V Operačním fondu spravedlivé transformace připravujeme podporu pro firmy, na které má transformace významný dopad, jako jsou například těžební firmy, ocelárny, sklárny, firmy v chemickém průmyslu nebo firmy zapojené do jejich dodavatelského řetězce, a budou chtít přizpůsobit svoji činnost a rekvalifikovat či vzdělávat své zaměstnance. Cílem bude, aby si podnik při transformaci zachoval stávající zaměstnance a vůbec nemuselo docházet k propouštění,“ říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo má již nyní aktivní program pro zamezení nárůstu nezaměstnanosti Outplacement.

Celkově Fond spravedlivé transformace nabídne téměř 43 miliard Kč, z toho 6,3 miliardy Kč pro Karlovarský, 15,8 miliardy Kč pro Ústecký a 18,9 miliardy Kč pro Moravskoslezský kraj. Dalším možným zdrojem financí je pak Modernizační fond, určený pro financování projektů úspory energie, obnovitelných zdrojů či energetické infrastruktury, a v Česku již dobře známý Fond soudržnosti.

Nová perspektiva po konci těžby fosilních paliv

Pozitivní dopady přechodu z fosilních paliv na OZE už nyní vidí v Ústeckém kraji a do budoucna očekávají další zlepšování životního prostředí, zejména zlepšení kvality ovzduší a stavu přírody a krajiny.

Na druhou stranu z ekonomického a sociálního hlediska odchod od uhelných energetických zdrojů bude mít negativní dopady na hospodářství a zaměstnanost v regionu. Ke zmírnění těchto dopadů mohou přispět fondy EU a další operační programy pro období 2021 – 2027.

„Přechod k nízkouhlíkovému hospodářství bereme i jako příležitost pro rozvoj nových oborů a inovativních řešení v oblasti čistých zdrojů energie. Tradiční odvětví jako je energetika nebo chemický průmysl nabízí využití know-how pro nové perspektivní obory spojené s energetickou transformací – příkladem může být využití vodíku v energetice, čisté mobilitě, podpoří rozvoj ucelené regionální vodíkové ekonomiky a celého hodnotového řetězce od výzkumu, vývoje, výroby vodíku, skladování, distribuce a koncové spotřeby,“ uvádí hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller.