Zatmění Slunce ve středu omezí výkon fotovoltaických elektráren

• 11. 08. 2026
• Redakce

Velký dopad na výrobu fotovoltaik

Úplné zatmění Slunce výrazně omezí výrobu fotovoltaických elektráren. Dochází k tomu právě v době, kdy evropský kontinent kvůli vedrům a nízkým hladinám řek přichází o část výkonu jaderných, uhelných i vodních zdrojů.

V důsledku úplného zatmění Slunce se provozovatelé sítí připravují na rychlý výpadek téměř deseti gigawattů výkonu. To pro srovnání odpovídá deseti temelínským blokům.

K úplnému zatmění dojde ve středu 12. srpna. „Vzhledem k tomu, že k zatmění by mělo dojít odpoledne, neočekává se, že by jeho dopad byl výrazný,“ uvedla mluvčí evropské unie Itkonenová. EU přistupuje komplexně ke všem faktorům, které mohou ovlivnit energetickou bezpečnost, dodala mluvčí.

Itkonenová zároveň uvedla, že Evropská komise zatím nezaznamenala bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek elektřiny v EU, a to navzdory tomu, že řada elektráren omezila nebo přerušila provoz v důsledku extrémních veder a sucha.

Úplné zatmění může dočasně snížit výrobu elektřiny ze solárních elektráren, což vyžaduje koordinaci provozovatelů přenosových soustav s cílem zachovat stabilitu elektrické sítě. Řada členských států v současné době bojuje s vlnou veder a suchem, které zvyšují tlak na energetické systémy.

Během zatmění se část Evropy zcela ponoří do tmy. Nejlepší podmínky pro jeho pozorování budou mít obyvatelé Španělska a Islandu.

Největší důsledky pocítí Španělsko a Portugalsko

Nejvýraznější dopad zatmění pocítí země na jihu Evropy, a to Španělsko a Portugalsko. V severním Španělsku a na severovýchodě Portugalska bude zatmění úplné, v části Velké Británie, Francie a severní Itálie zakryje Měsíc více než devadesát procent Slunce.

Španělský provozovatel přenosové soustavy Red Eléctrica podle listu Financial Times odhaduje, že výroba tamních solárních elektráren může v jednu chvíli klesnout až o pět gigawattů. To odpovídá přibližně 13 procentům maximální spotřeby během běžné srpnové středy.

Zatmění Slunce přijde ve Španělsku po osmé hodině večer, takže výkon fotovoltaik už nebude takový jako ve špičce. V celé Evropě by podle provozovatelů sítí mohl výkon během nejsilnější fáze zatmění klesnout zhruba o 9,7 gigawattu.

Výpadky solárních elektráren se týkají i zdrojů umístěných v Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku, Francii, Itálii či Polsku. Situace je podle EK v současné době stabilní a ve všech případech lze chybějící výrobu nahradit dovozem elektřiny z jiných zemí.

Pro energetiky není problémem jen samotný pokles výroby, ale především jeho rychlost. Jak se Měsíc začne přesouvat přes sluneční kotouč, výkon fotovoltaických elektráren prudce klesne a po skončení zatmění se stejně rychle obnoví. Provozovatelé sítí proto musejí připravit jiné elektrárny tak, aby dokázaly výpadek okamžitě nahradit a následně svůj výkon zase utlumit.

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E kvůli zatmění svolalo odborníky z jednotlivých zemí. Ti koordinují přípravy a dostupnost náhradních zdrojů.

Další komplikace

Velkou výzvou pro evropskou energetiku jsou v současnosti především nízké hladiny a vysoké teploty řek. Jaderné a uhelné elektrárny z nich odebírají vodu pro chlazení. Když jí není dostatek nebo je příliš teplá, musejí výkon snížit, aby neohrožovaly životní prostředí a bezpečnost provozu.

Kritická situace nastala zejména v zemích, kde výrazně ubylo vody v Dunaji, a to v Maďarsku či Rumunsku. Jaderná elektrárna Paks v Maďarsku o výkonu dva gigawatty, tedy stejném jako má elektrárna v Temelíně, využívá k chlazení vodu z Dunaje a podle premiéra Pétera Magyara ji dělilo od nutnosti odstavit provoz jen několik milimetrů výšky hladiny.

Ještě mimořádnější opatření zvolilo Rumunsko. Úřady použily výbušniny, aby změnily proudění Dunaje a dostaly více vody k jaderné elektrárně Cernavodă. Díky tomu se podařilo zabránit jejímu úplnému odstavení.

V Polsku zase kvůli nízké hladině Visly omezily nebo dočasně zastavily výrobu dva velké uhelné zdroje. Polská elektrizační soustava tím přišla přibližně o 1,3 gigawattu výkonu.

Situaci zhoršuje i nedostatek vody ve Skandinávii. Nádrže norských vodních elektráren, které jsou významným zdrojem elektřiny pro evropský trh, mají podle analytické společnosti Ably Intelligence nejnižší stav za třicet let.

Nedostatek vody se týká rovněž francouzských řek. Zvlášť sledovaná je Garonna na jihozápadě země, kde se nízké průtoky objevovaly už na začátku léta. Situace se během července dále zhoršovala a v některých profilech se průtok přiblížil historicky nízkým hodnotám. Voda v Garonně je přitom důležitá nejen pro ekosystémy a závlahy, ale také pro energetiku a hospodaření s vodou v celé jihozápadní Francii