Komise, která má útlum uhlí v Česku řešit, se poprvé sešla v pondělí. Na programu měla jízdní řád, tedy časový harmonogram, odborné parametry, sociální a ekonomické dopady útlumu uhlí. To jsou tři základní oblasti, kterými se bude zabývat vládní uhelná komise v budoucnosti.
Členové se shodli, že Uhelná komise bude mít tři pracovní skupiny, které budou odpovídat výše uvedeným klíčovým oblastem. Právě ty je třeba v souvislosti s postupným ústupem od hnědého i černého uhlí a související změnou energetického mixu řešit.
Uhelná komise by se měla scházet jednou měsíčně. „V komisi máme zástupce z oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů, ale i ekologů a akademiků, takže je zcela vyvážená,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Na prvním jednání jsme si potvrdili, že bude mimo jiné řešit jízdní řád útlumu těžby, tedy přístup České republiky k uhlí obecně včetně časového harmonogramu s ohledem na energetický mix jako takový.“
„Když jsem před časem mluvil o uhelné komisi, reakce byly veskrze pozitivní. Jsem rád, že se ji podařilo v rekordně krátkém čase ustanovit a začali jsme pracovat,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Řešíme složitou oblast s mnoha různými zájmy a požadavky, někteří požadují ukončení těžby uhlí už v roce 2025, někteří naopak ideálně vůbec, nejdříve však v roce 2050. Na útlum těžby se musíme podívat výhradně z odborného, nepolitického pohledu, důsledně vyhodnotit jednotlivé uhelné zdroje, jejich environmentální dopady, účinnost těchto zdrojů, musíme se do detailu podívat i na související legislativu, financování odklonu od uhlí a na sociální dopady v uhelných regionech. Inspirací je nám fungování Uhelné komise v Německu, což bylo na prvním jednání komise kvitováno.“
Rozdílné pohledy na termín konce uhlí
Před okamžitým odstavení všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora (HK ČR) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).
„Největším neštěstím pro celou zemi by bylo, pokud by útlum těžby uhlí narušil dodávky elektrické energie a významně se navýšily ceny energií. Je přitom více než zřejmé, že závěry komise musí reflektovat i potřeby teplárenství, které má v naší zemi významné postavení v zásobování obyvatel teplem,“ sdělil prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Podle zaměstnavatelů je důležité stanovení jasné vize, jak bude vypadat budoucnost uhelných regionů v Česku, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.
Součástí takového plánu musí být podle Hospodářské komory i Svazu průmyslu a dopravy jasná vize, jak bude vypadat bezemisní budoucnost uhelných regionů, jako je Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly. Navíc je zde černé uhlí, bez kterého se například neobejde výroba oceli. V neposlední řadě je třeba zabezpečit včas náhradní zdroje energie. Potřebná bude bezpečná a stabilní energetika pro celou naši ekonomiku a společnost.
Podle zástupců ekologu prohlubující se změna klimatu, kterou stále více pociťují i Češi a Češky, vyžaduje urychlené praktické kroky. Stejně důležité proto je, aby komise doporučila rovněž číselně vyjádřený pokles objemu těžby a spalování uhlí v následujících letech a také konkrétní řešení, jak útlumu dosáhnout – změny zákonů a dalších pravidel. Konkrétní řešení musí komise doporučit i pro kraje – zejména jak budou financovány změny ekonomiky a energetiky.
„Najít v předstihu termín a jasný harmonogram řízeného odklonu od uhlí je výhodnější i z hlediska zajištění nových pracovních míst a ekonomické prosperity do budoucna,“ uvedl Koželouh.
Podotkl, že například německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v Česku, dodal.
Důkladná příprava
„Uhelné elektrárny i uhelné doly se budou postupně uzavírat a na to je třeba se důkladně připravit. Bavíme se o regionech, které byly na uhlí závislé v některých případech i stovky let a čeká je zásadní strukturální změna. Uhelná komise by měla ve své práci nejen zohlednit rizika této změny, ale také ukázat příležitosti, které těmto regionům může bezemisní energetika přinést,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a předseda jeho expertního týmu pro energetiku Daniel Beneš. Podle něj bude zřejmě potřeba kvůli zpřísněným limitům do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v zemi.
Uhelná komise by proto podle podnikatelských organizací měla dát na stůl jednoznačný plán, jakým způsobem a kdy dojde k odstavení uhelných zdrojů, a zároveň navrhnout konkrétní kroky, jak se na tyto změny včas připravit, případné kompenzace i to, jak stát zajistí rozvoj a ekonomickou stabilitu uhelných regionů a jejich obyvatel.
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činí instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren v Česku zhruba 11 GW. Viceprezident SP ČR a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR.