Zákon o urychlení výstavby OZE: Pomůže, anebo přidělá spíše investorům „vrásky na čele“?

Během několika dní český prezident podepíše další významný zákon, který již byl v souvislosti s výstavbou obnovitelných zdrojů energie (OZE) v médiích několikrát komentován. Jedná se o zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Jeho účinnost se očekává k 1.8. 2025. Proč je tento zákon kontroverzní?

Zdroj: Wikipedia

Sporná pasáž pro investory do větrných elektráren

„Chtěli bychom se na tuto novou normu podívat kritickým pohledem a upozornit na některé jeho pasáže, jejichž formulace se podle našich zkušeností míjí s cílem této právní úpravy – tedy urychlit výstavbou nových zdrojů OZE,“ říká Pavel Doucha, partner v AK DouchaŠikola advokáti s.r.o..

Součástí zákona je i pasáž, která nově zavádí povinný poplatek investora pro obec, na jejímž katastrálním území stojí větrná elektrárna (VTE). „Nic proti příspěvkům investorů VTE dotčeným obcím, ostatně naše kancelář pro investory a obce připravila již celou řadu smluv, jejichž součástí jsou i finanční kompenzace za umístění větrné elektrárny,“ dodává Doucha.

Problematické nastavení poplatku

První problém je výše poplatku. Je stanoven na 50 Kč/MWh vyrobené elektřiny. Nejde o nějaké nezbytné minimu, ale téměř market standard, který se objevuje ve smlouvách mezi obcemi a investorem o spolupráci. Nezbývá tak příliš prostoru po jiné formy kompenzace, jako je například dodávka levnější elektřiny pro občany obce.

Druhý problém spočívá v tom, že zákon nijak neřeší situace, kdy již existuje smlouva jejíž součástí je finanční kompenzace pro obec. Pokud na tom obec bude trvat a poplatek investorovi neodpustí, bude povinen hradit obě platby – jak poplatek, tak závazek z dříve uzavřené smlouvy. Což může vést v některých případech k ukončení přípravy takového projektu a zmařené investici.

Třetí problém – a ten považujeme za naprosto zásadní – spočívá v tom, že obec má na poplatek nárok, i když s projektem nesouhlasí.

„Obec může klidně deset let vyvíjet snahy o zablokování projektu, development se může investorovi kvůli tomu prodražit o miliony korun a pokud projektu nakonec zrealizuje, bude muset obci ještě odvádět poplatek. V zákoně tak zcela chybí motivační účinek poplatku spolupracovat s investorem,“ upozorňuje Pavel Doucha, partner v AK DouchaŠikola advokáti s.r.o..

Nepromyšlenost této právní úpravy

Další problém spatřujeme v tom, že zákon nijak nezohledňuje skutečnost, že kompenzaci by si v některých případech zasloužili i obce, na jejichž území sice větrná elektrárna nestojí, ale vizuálně ji stejně ovlivňuje. Ve některých smlouvách s investory se na to pamatuje a část kompenzace náleží i těmto obcím. Poplatek daný zákonem na to však nepamatuje.

V neposlední řadě je třeba uvést i poněkud okrajovou záležitost, která nicméně dokresluje nepromyšlenost této právní úpravy. Poplatek se vztahuje na jakékoliv výrobny elektřiny z větru, bez ohledu na jejich výkon.

V absurdním případě hrozí i to, že  i domácnost, která si na střechu nainstaluje malou větrnou elektrárnu, bude muset poplatek platit. Nebude to mnoho peněz, horší možná bude doprovodná administrativa – podávat každý rok poplatkové přiznání. Takových domácích větrníků moc není, ale s vývojem technologií by mohly přibývat.

„Zákon ještě není účinný, ale už v tuto chvíli na něj připravujeme smlouvy mezi obcemi a investory, aby tuto novou skutečnost zohlednily. Rádi vám s tím pomůžeme,“ uzavírá Pavel Doucha, partner v AK DouchaŠikola advokáti s.r.o..