Začíná desetiletí hybridních elektráren?

• 26. 01. 2021
• Redakce

 

Boom hybridních elektráren ve světě

Klesající náklady, zlepšování technologií a příznivé politické pobídky pohánějí hybridní energetické zdroje k růstu už dnes. V USA se mezi lety 2018 a 2019 počet hybridních projektů více než ztrojnásobil a dosahuje výrobní kapacity přes 100 GW.

V prosinci loňského (2020) roku byly uvedeny do provozu větrníky projektu Skeleton Creek v Oklahomě o výkonu 250 MW. Do roku 2023 vyroste v této lokalitě fotovoltaický zdroj o stejném výkonu a bateriové úložiště o výkonu 200 MW a úložné kapacitě 800 MWh.

Investor, kterým je společnost NextEra Energy Resources, spustila už v březnu loňského roku vůbec první velkokapacitní projekt skladování elektřiny v USA, který tvoří 250MW větrná farma a bateriový systém 10 MW/20 MWh.

Hybridní systémy vznikají i v Austrálii. Globální výrobce zelené energie EDL v létě roku 2020 dokončil Agnew Hybrid Renewable Project. Elektrárna zahrnuje pět větrných turbín, solární farmu s více než 10 tisíci panely a akumulátorový systém.

Za příznivých povětrnostních podmínek výroba pokryje až 70 % energetických požadavků společnosti Agnew, která provozuje v pouštním vnitrozemí západní Austrálie zlatý důl.

Obří zdroj v Číně

Obří hybridní projekt o výkonu 6 GW oznámil v prosinci 2020 jeden z největších čínských státních energetických podniků China Energy Engineering Corporation (CEEC). Elektrárnu v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko bude tvořit 1 GW větrné energie, 5 GW solární energie a zatím nespecifikovaná skladovací kapacita.

Celková investice dosáhne přibližně 3,64 miliardy USD. Nová elektrárna má generovat přibližně 33 TWh čisté energie ročně a bude připojena k síti uhelné elektrárny o výkonu 2 GW, která se nachází poblíž.

Pilotní hybridní projekt zahájila také Indie. Zahrnuje solární fotovoltaické systémy o výkonu 25 MW a větrné turbíny o výkonu 16 MW spojené s optimalizovaným systémem skladování energie. Podle indické vlády jde o jeden z kroků, jak modernizovat zastaralou indickou energetickou síť a podpořit cíl dosáhnout do roku 2022 175 GW kapacity obnovitelných zdrojů.

Zaostávání Evropy

Evropa v oblasti hybridních elektráren zatím zaostává, ale v různých fázích přípravy je sedm komplexních hybridních projektů a 22 větrných farem spojených s úložišti. Velké ambice má zejména konsorcium CrossWind, které tvoří ropný gigant Shell a nizozemská společnost Eneco.

Jejich superhybr0idní pobřežní farma zvítězila v létě roku 2020 v tendru na projekt Hollandse Kust, což je program holandské vlády na energetické využití mělkých vod na jihozápadě země.

CrossWind chce do roku 2023 asi osmnáct kilometrů od tamního pobřeží zprovoznit větrnou farmu se solárními, akumulačními a vodíkovými prvky o celkovém výkonu 759 MW. Konsorcium tvrdí, že kombinace těchto technologií zajistí nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na to, zda na moři bude foukat vítr.