Z poslední novely energetického zákona opět vypadly pravidla pro usnadnění rozvoje fotovoltaiky

• 21. 09. 2022
• Redakce

Zastropování cen elektřiny i plynu

 Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona (NEZ), která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat.

Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek.

NEZ umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů.

Na fotovoltaiku se opět nedostalo

Před schvalováním NEZ se hodně diskutovalo i o možností schválení nových pravidel pro fotovoltaiku, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Cílem je instalovat nové střešní fotovoltaické elektrárny o výkonu až 50 kWp bez licencí a zbytečných byrokratických obstrukcí.

Podle současné legislativy jsou nuceny domácnosti a firmy, které si chtějí pořídit menší solární elektrárnu o výkonu do 10 kilowattů, složitě žádat o licenci na výrobu elektřiny od Energetického regulačního úřadu a vyřizovat si živnost. Dokonce to platí i pro „samovýrobu“ elektřiny, a tím se tito výrobci stávají podnikateli mnohdy proti své vůli. 

V rámci chystané novelizace pro stavební úpravy pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, která je součástí stavby, pokud se jí nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, a která splní požadavky na bezpečnou instalaci, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Pro větší rozjezd fotovoltaiky dokonce koaliční strany vytvořily své vlastní týmy pro energetiku, jež dávají dohromady návrhy pro rozvoj obnovitelných zdrojů: pracovně mu říkají lex OZE. Cílem je zajistit povinné připojení rodinného domu do sítě, zkrátit lhůty na vybudování fotovoltaiky a nalít miliardy do energetických úspor, například do zateplování budov.

Kdy přijde další novela upravující OZE?

Ministerstvo průmyslu a obchodu NEZ s těmito úpravami poslalo do meziresortního připomínkového řízení až tuto středu. Ale nakonec se toto do poslední novely NEZ nedostalo.

Nezbývá než doufat, že ministerstvo průmyslu a obchodu přijde v příštích týdnech s další NEZ, která bude řešit konečně i obnovitelné zdroje. Poslanci to již slibují od jara, mezitím se ve sněmovně schválilo již čtyři další NEZ.

„Určitě je nutné, aby v co nejbližší době následovaly další novely, které budou řešit i tyto neméně důležité změny v oblasti fotovoltaiky a komunitní energetiky,“ prohlásil předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. V této souvislosti Chalupa sdělil, že MPO hodlá předložit další verzi NEZ během následujících dvou tří týdnů.