Vystaví stát „stopku“ maření přebytečné energie?

Mařiče elektřiny zřejmě v budoucnosti nebudou profitovat na podpůrných službách pro operátora přenosové sítě ČEPS. MPO totiž hodlá zakázat využívání přebytků elektřiny v době její nadvýroby za použití mařičů.

Zdroj: Poslanecká sněmovna

Legislativní změna

Včera Sněmovní hospodářský výbor doporučil připojit k novele energetického zákona zákaz mařičů elektřiny. Novela energetického zákona, nazývaná též LEX Plyn, již prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Mařiče představují zařízení, která přemění elektřinu na teplo a to bez dalšího využití vypustí do vzduchu. „Zařízení, která jen pálí elektřinu bez užitku, nemají v energetice místo. Není přijatelné, aby někdo záměrně plýtval energií, a natož z toho ještě profitoval. Naším návrhem jasně trhu naznačujeme, že tudy cesta nevede,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Novela naopak podpoří rychlejší výstavbu paroplynových elektráren, povolovací procesy by mohla zkrátit až o pět let. Paroplynové zdroje by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při útlumu uhlí.

Rekordní zájem

Mařiče zajišťují tzv. zápornou flexibilitu, což znamená, že dočasně zvyšují spotřebu elektřiny v době, když je jí nadbytek. Distributoři zaznamenali za poslední rok výrazný nárůst počtu žádostí o připojení mařičů elektřiny do distribučních sítí.

Česko má zatím do soustavy připojeny mařiče o výkonu jednotek MWh. Distributoři elektřiny však evidují tyto technologie o výkonu zhruba 1000 MW, tedy jednoho temelínského bloku.

Mařiče mění elektřinu na teplo bez dalšího využití. „Záměrem je postihnout zcela evidentní případy mařičů již v rámci procesu certifikace zařízení pro poskytování podpůrných služeb a sjednávání smluv o poskytování těchto služeb,“ napsal Vlček ve zdůvodnění.

Na dodržování bude dohlížet Státní energetická inspekce. Pokud někdo bude používat zakázané zařízení ke službám výkonové rovnováhy, dopustí se přestupku, za nějž může dostat pokutu až pět milionů Kč.

Hospodářský výbor včera podpořil několik pozměňovacích návrhů k předloze, reagují mimo jiné na výtky vlády. Kabinet doporučil vyřešit v novele rozpory se stavebním zákonem, správním řádem i vazbu na mezinárodní závazky týkající se ochrany životního prostředí.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.