Vysoký ex-manažer Tesly má plán, jak změnit budoucnost baterií

• 07. 09. 2020
• Redakce

 

Sázka na recyklaci

Rozvoj elektromobility stojí a padá na bateriích, které představují nejdražší a nejnebezpečnější část elektromobilů. Jeffrey Brian Straubel, bývalý Top manažer Tesly založil startup Redwood Materials, který se věnuje recyklacím starých baterií z mobilních telefonů, elektrokol nebo automobilových hybridů. Straubel má za sebou první úspěch, když pro svou relativně malou firmu získal podporu velkých jmen investičního světa jako je Bill Gates nebo Jeff Bezos.

Straubel byl zaměstnancem číslo pět a oficiálně i jedním ze spoluzakladatelů firmy Tesla Motors, momentálně nejhodnotnější automobilky světa. Tesla právě díky jeho nápadům a technologickému umu dokázala vyrobit elektromobil Tesla S, který se mohl pochlubit solidním dojezdem v řádu stovek kilometrů. Jako technologický ředitel Tesly měl Straubel na starosti i budování sítě rychlonabíjecích stanic Supercharger nebo spolupráci s koncernem Panasonic na stavbě obřích továren na baterie.

V průběhu posledních si ale Straubel často kladl otázku, jak zefektivnit, zlevnit a udělat ekologičtější výrobu baterií. Ta je energeticky velmi náročná a klíčové suroviny jako lithium nebo kobalt jsou drahé a těží se často v rizikových zemích, jako je africké Kongo.

Za tímto účelem v 2017 založil Straubel nový startup pod názvem Redwood Materials, který si dala za cíl recyklaci baterií. Loni Teslu opustil s tím, že pro ní bude pracovat jen jako externí poradce. „Jeho role při vzniku Tesly byla naprosto fundamentální a zásadní,“ poděkoval mu tehdy veřejně Elon Musk.

První úspěch

Do nadějného startupu Redwood Materials poslaly čtyřicet milionů dolarů fondy Capricorn (založil ho spolutvůrce obchodu eBay Jeffrey Skoll), a především Breakthrough Energy Ventures. Fond zaměřený na projekty, jež by mohly změnit energetickou budoucnost, zaštiťuje mnoho slavných jmen: u jeho vzniku stál Bill Gates a peníze do něj vložili třeba zakladatelé Amazonu Jeff Bezos a Facebooku Mark Zuckerberg nebo finančník George Soros. Se startupem také spolupracuje Panasonic, s nímž Tesla staví své továrny na baterie zvané Gigafactory, a posílá mu z nich odpad z baterií ke zpracování.

V první továrně továrně startupu Redwood Materials v Carson City ve státě Nevada v současnosti  pracuje cca padesát lidí. Jejich úkolem je rozebrat tisíce vyřazených mobilů nebo baterií z elektrokol či starších hybridů typu Toyota Prius, které se pak, zjednodušeně řečeno, roztaví ve speciálních pecích, čímž se z nich uvolní materiály, o které jde: lithium nebo kobalt. Cílem Straubela je postupně vybudovat největší továrnu na recyklaci Li-Ion baterií v USA. Chce tak nabídnout řešení, které zohlední rostoucí poptávku po elektromobilech s tím, že téma zpětného získávání lithia nabírat na síle a byznysovém významu.

„Dosud byl celý trh definovaný cenami těchto komodit. Teď máme šanci tuhle celou rovnici úplně otočit,“ řekl Straubel v rozhovoru pro deník Wall Street Journal. A dodal, že elektromobily jsou stále drahé zejména proto, že je drahá výroba baterií, které je pohánějí: „Až 75 procent ceny elektromobilů tvoří cena surovin. To může recyklace zásadně změnit.“

Straubel ve své továrně vymýšlí, jak celý recyklační proces co možná nejvíce zefektivnit. A jak do fabriky dostat co nejvíce odpadu, se kterým by mohl pracovat. Právě v tom mu zásadně pomáhá Panasonic s Teslou a jejich Gigafactory, odkud odebírá tuny bateriového odpadu, aby měl na čem dělat pokusy.

Obří potenciál

Podle přední výzkumné americké agentury Mineral Benchmark při výrobě Li-Ion baterií dochází k 10 % vzniku odpadů. „Do roku 2025 tak vznikne téměř 80 GWh lithiového odpadu v důsledku používání Li-Ion baterií v elektromobilech, které bude nutné zrecyklovat. Jedná se o stejné množství jako celý trh lithiových baterií v roce 2017,“ říká Simon Moores, Generální ředitel společnosti Mineral Benchmark.

Tento odpad bude mimo jiné obsahovat 64 000 tun lithiových substrátu, 96 000 tun grafitových anod, 45 000 tun niklu, 18 000 tun kobaltu a 22 000 tun manganu.

Ve skutečnosti však odpadu z výroby lithiových baterií bude mnohem více, jelikož u nově vznikajících gigatováren na výrobu lithiových baterií se očekává až 40% podíl odpadů než, se výrobní procesy stabilizují v masovém měřítku výroby. V současnosti ve světě vzniká více než 150 gigatováren na výrobu lithiových baterií, které jsou nové obří zařízení, jenž budou na počátku trpět stejnými „porodními problémy“, jako ty, které se začaly stavět v roce 2015.

Je také důležité pochopit, že před 5 lety trh lithiových baterií představoval 55 GWh. V roce 2020 tento trh dosáhne více než 210 GWh a za 5 let dále poroste až na 800 GWh ročně.

Odpad z výroby lithových článků a baterií z nových gigatováren není jedinou výzvou pro zpracovatele bateriového odpadu. Další obří potenciál představují elektromobily na konci své životnosti, jejichž baterií se také budou muset recyklovat. Na budoucí potřeby recyklace odpadů z Li-Ion baterií již vznikají nové byznysové modely, na jejichž přípravě se již podílejí další nové startupy z rodící recyklační branže.