Vláda posvětila 1900 MW nových solárních elektráren v Česku do roku 2030. Je to úspěch, či spíše promarněná šance?

• 14. 01. 2020
• Redakce

Navýšení cílů pro rozvoj OZE

Podle EKP poroste v Česku do roku 2030 podíl OZE na celkové spotřebě energie z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
O schválení EKP včera informoval ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030.

Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie v pondělí uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.

EKP započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky spojené s účinností a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, se nic zásadního nemění,“ informoval Havlíček.

MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.

„Drobné navýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů považuji za projev ministrovy dobré vůle. Doufám, že pro nastartování sektoru to bude dostatečný signál, ale to nám ukáže čas. Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo podle – zdůrazňuji – opatrných rozvojových scénářů,“ uvedl včera předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Příliš nízký cíl pro fotovoltaiku

V rámci EKP se počítá, že rozvoj sektoru solární energetiky do roku 2030 dosáhne 1900 MW. Toto je méně než se v Česku postavilo v letech 2007-2010, kdy vyvrcholil solární boom v České republice, během kterého se instalovalo cca 2100 MW nových fotovoltaických elektráren (FVE).

Podle publikované studie Komory OZE (KOZE) je v Česku potenciál až 4 000 MW pro nové FVE na střechách budov, další stovky novým FVE by mohly vzniknout na brownfieldech či neúrodné půdě. Státem schválený EKP však tento potenciál zatím nereflektuje.

Vyšší potenciál než ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle něj KOZE vidí i v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů. Včera schválený EKP také podle KOZE opomíjí také takzvanou komunitní energetiku, v rámci které vlastní a provozují obnovitelné zdroje energie obce a města. Tuto výtku mělo už dříve také Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

V roce 2019 se v Česku podle průzkumu portálu www.solarnínovinky.cz instalovalo cca 25-28 MW nových FVE na střechách. Toto je mnohem méně než u našich sousedů. V roce 2019 se v Rakousku postavilo více než 200 MW a v Polsku přes 800 MW nových FVE. Ukazuje st tak, že ekonomický potenciál solární energetiky v Česku je daleko vyšší, než cíle stanovené v EKP.

Další korektura EKP je možná

Schválení plánu včera uvítal Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPD). Podle SPD schválená verze plánu počítá s tím, že za dosažení cíle pro energetickou účinnost bude i v období 2021 až 2030 odpovědný stát. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslyšelo naše požadavky, aby stát nepřenášel odpovědnost za dosažení cíle energetické účinnosti na firmy a obyvatelstvo,“ uvedl SPD v tiskové zprávě.

MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.

„Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval v polovině prosince Havlíček. Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení.

EKP určuje, jakým tempem stát plánuje v příští dekádě rozvíjet jednotlivé obnovitelné zdroje energie a opatření vedoucí k úsporám energie. „Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren v rámci EKP jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo podle – zdůrazňuji – opatrných rozvojových scénářů. I v oblasti rozvoje malých vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárně termických kolektorů a větších geotermálních zdrojů vidíme vyšší potenciál než MPO,“ říká Chalupa.

O podobě EKP se v roce 2019 vedlo poměrně dlouhé diskuze mezi Bruselem a zástupci MPO, přičemž původní návrh EKP zcela ignoroval doporučení ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ani naše povinnosti vyplývající z pařížské klimatické dohody či nedávno přijatý závazek České republiky být do roku 2050 uhlíkově neutrální.

„Moc tomu v kontextu debaty o nedostatku elektřiny nerozumím. Navíc se mi to nezdá ani příliš taktická strategie vyjednávání v Bruselu: jeden procentní bod je pro Česko snadno dosažitelný a my bychom tak lépe přispěli ke společnému unijnímu úsilí v rozvoji obnovitelných zdrojů i ochraně klimatu. Očekávám, že nejpozději v roce 2023, až se bude poprvé o navýšení hodnot jednat, dojde ke korekci cílů EKP,“ uzavřel Chalupa.