Vláda: Instalovaná kapacita ve fotovoltaice se ztrojnásobí do roku 2030 díky nově schválenému NKEP

• 30. 12. 2024
• Redakce

Ztrojnásobení výkonu solárních elektráren

Vládou schválený NKEP počítá se zvýšením podílu OZE energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Postupné vypínání uhelných elektráren způsobí, že Česko bude podstatnou část elektřiny dovážet a bude vyrábět větší část energie z OZE. Do roku 2030 by mělo až 30 procent proudu pocházet ze zelených zdrojů oproti současným 16,5 procentům. Pro fotovoltaiku to znamená až trojnásobné navýšení současné instalované kapacity (cca 3 700 MW) na trojnásobek (cca 10 100 MWp) do roku 2030.

„Vládou očekávaných 30 procent je opravdu spodní hranice, ostatně to je také úloha NKEP, přičemž lze očekávat, že bude překonán. Podstatné je, že vláda pochopila význam obnovitelných zdrojů a dokončuje úpravy legislativy tak, aby postavit větrník netrvalo 10 a více let a aby ubylo byrokracie pro všechny obnovitelné zdroje,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Cílem NKEP je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent díky rozvoji OZE, akumulaci Cakumulaci a flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033. Podíl OZE na výrobě elektřiny by do roku 2030 měl ze 16,5 procenta v roce 2023 vzrůst na 28 procent. Do roku 2050 se počítá s nárůstem až na 46 procent.

“V rámci NKEP se počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, kterou se nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra. Celý NKEP má potenciál navýšit HDP o dva procentní body,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Sankce z Bruselu nehrozí

NKEP, který vláda ve středu schválila, vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění. Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Praze nehrozí žádné sankce.

Česko bylo jednou ze 13 členských zemí, kterým EK vytýkala, že aktualizaci dokumentu neodevzdalo. Kvůli tomu se Komise rozhodla začít řízení pro porušení práva, tzv. infringement. „Díky tomu, že aktualizaci Vnitrostátního plánu vláda schválila, nehrozí Česku vysoké pokuty za nesplnění povinnosti vůči Komisi,“ řekl vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla.

Oproti původní verzi se v aktualizaci NKEP provedly úpravy s cílem upřesnit postoj České republiky s důrazem na to, že se neplánují cíle nad rámec přijaté legislativy. Zároveň se aktualizovala data o rozvoji kombinované výroby elektřiny a tepla, posilování energetické bezpečnosti a přijetí strategických dokumentů, jako jsou Vodíková strategie nebo Akční plán čisté mobility.

„Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru, dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko podle něj při vymezení cílů při snižování emisí nešlo nad rámec cílů EU. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil důležitost plánu pro investory a podnikatele. Podle něj by jeho plnění mělo navýšit tuzemské HDP o dvě procenta.

Hladík v pořadu Události, komentáře ve středu uvedl, že vládou schválený plán je realistický. „Myslím si, že postupnými kroky zvládneme odchod od uhlí někdy do roku 2030,“ uvedl Hladík. Okolo roku 2050 podle něho v tuzemsku bude padesát procent energie produkováno z jádra a padesát procent z obnovitelných zdrojů.