Vláda hledá úspory, kde může. Dojde na krácení podpory pro „velké zdroje“ z éry solárního boomu?

Vláda se snaží zacelit deficit státního rozpočtu a hledá zdroje všude, kde to jen jde. Jednou z možnosti, kde může resort MPO najít úspory, je možnost osekání podpory na obnovitelné zdroje (OZE), zejména pro solární elektrárny postavené v letech 2009-2010. Informuje o tom deník Hospodářské noviny (HN).

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia

 

Novela míří se zpožděním do parlamentu

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se za účelem prověření tzv. překompenzace podpory OZE snaží prosadit novelu zákona o podporovaných zdrojích obnovitelné energie (ZPOZE). Příprava ZPOZE však nabrala oproti původnímu plánu MPO více než 15 měsíční zpoždění. Naposledy NZPOZE v prosinci 2019 vrátila k přepracování Legislativní rada vlády.

 

Nyní však MPO znovu hodlá NZPOZE zařadit na nejbližší jednání parlamentu. „Další projednání materiálu se dá čekat na konci března,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová pro HN minulý týden. „Součástí novely je ověření a zajištění přiměřenosti poskytované podpory pro OZE podle požadavků uvedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise“.

 

Ministr Havlíček několikrát v nedávné minulosti avízoval, že by podpora zelené energie mohla klesnout o šest až sedm miliard korun. Stát v současnosti na podporu OZE vydává skoro 44 miliard korun ročně. Nejvíce, asi 29 miliard, připadá na sluneční elektrárny. Druhým nejvíce podporovaným zdrojem jsou s necelými sedmi miliardami bioplynové stanice.

 

Je podpora skutečně nadhodnocená?

 

Cílem nové legislativy, která má pomoci spočítat návratnost jednotlivých OZE je legislativně ukotvit případné snížení dotací.

 

„V případě, kdy se doba návratnosti investice jeví být kratší než 15 let, sníží ERÚ odpovídajícím způsobem období dalších plateb,“ stojí v návrhu novely. Podle toho, o jaký obnovitelný zdroj půjde, se má „míra výnosnosti investic“ pohybovat maximálně mezi 6,3 % až 10,6 %. Nejnižší procento se má týkat právě fotovoltaických elektráren (FVE).

 

V roce 2009 tehdejší úřednická vláda pod vedením premiéra Fišera nestihla včas legislativně zareagovat a upravit tehdy platnou zelenou legislativu. Díky prudkému poklesu cen solárních panelů v letech 2009 a 2010 se kvůli vládnímu příslibu vysokých výkupních cen a zeleného bonusu začaly o překot stavěly FVE elektrárny. Investici se stát zavázal majitelům v podstatě proplatit; meziročně pak kompenzace za obnovitelné zdroje ve fotovoltaice vyskočily v roce 2011 na 29 miliard.

 

Později se snažil stát nezvládnutý boom solárů zkrotit tím, že zavedl spornou solární daň ve výši 26 % po dobu tří let. Pak přišel s daní ve výši 10 % až do konce životnosti elektráren. Kromě toho následovala další opatření proti fotovoltaice jako nesmyslné osekání dotací i pro nejmenší FVE na střechách až na nulu.

 

Kontrola překompenzace se má celkem týkat asi 2700 větších zdrojů, z toho asi 1400 budou představovat FVE. Podle dřívějších informací tvoří tyto zdroje zhruba desetinu z celkového počtu zelených zdrojů čerpajících podporu. Tento omezený počet zdrojů však čerpá převážnou většinu vyplacené podpory zdrojům POZE.

 

Přijde další odložení?

 

Podle asociací OZE je problém kontroly překompenazce ve zdánlivém detailu, a to ve stanovení rozdílného IRR pro palivové zdroje (využívající biomasu a bioplyn) a nepalivové zdroje (fotovoltaické, větrné a malé vodní elektrárny). Zatímco u palivových zdrojů je stanovena na 10,6 procenta, u nepalivových zdrojů jen na 8,4 procenta. Nepalivový zdroj s IRR například deset procent tak bude označen jako překompenzovaný.

 

S tím však nesouhlasí náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Stanovení IRR podle něj vychází z dokumentu, který česká vláda schválila už před několika lety a který vycházel z tehdejší analýzy ministerstva. V současnosti však MPO hodlá pro fotovoltaiku hodnoty IRR ještě více zpřísnit z původních 8,4 % na cca 6 %.

 

Podle sdělení HN z počátku minulého týdnu míří aktualizovaný návrh ZPOZE do projednání v parlamentu. Současný schůze Poslanecké sněmovny byla kvůli pandemii koronaviru v polovině minulého týdne zrušena s tím, že další plánované jednání má proběhnout až v polovině dubna. Vzhledem k pandemii koronaviru lze reálně očekávat, že sněmovna i vláda projednávání NZPOZE zřejmě znovu odloží.

 

V případě, že bude návrh ZPOZE schválen Poslaneckou sněmovnou, musí být následně postoupen k projednání v Senátu a poté jej musí podepsat prezident. Schválení novely ZPOZE tedy lze očekávat nejdříve ve druhé polovině roku 2020.