Vláda chce osekat provozní podporu pro OZE o 18 miliard, arbitráži se nebojí

• 15. 05. 2023
• Redakce

Souboj o 18 miliard

Vláda Petra Fialy (ODS) slibuje v úsporném balíčku „konec dotačnímu byznysu“, což má znamenat zrušení takzvaných národních dotací ve výši 54,5 miliardy korun.

Nejvíc má na neinvestičních dotacích zrušit Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to 20 miliard korun. Škrtání podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) má být součást konsolidačního balíčku, který ve čtvrtek jako soubor opatření pro ozdravení státních financí představila vláda. Záměr vlády se netýká investičních dotací na nové OZE, které se financují mimo státní rozpočet z emisních povolenek.

„Podle odhadů tím dojde k úspoře až 18 miliard korun,“ uvedl mluvčí průmyslu Marek Vošahlík.

Jak vyplývá z dat Operátora trhu, na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů jde každým rokem zhruba 44 miliard korun (z toho 30 miliard připadá na fotovoltaické elektrárny. Část z toho platí stát (například v roce 2021 šlo o 27 miliard Kč), zbytek platí domácnosti, ale i firmy ve vyúčtování. Zatímco u domácností se poplatek vypočítává podle spotřeby, u firem se odvíjí od jističe.

Mlžení politiků

V této souvislosti týdeník Respekt ovšem upozornil, že až 18 miliard z průmyslových „úspor“ se týká veskrze technického opatření, kdy stát od ledna 2024 zase přestane platit příspěvek na dotované zdroje za odběratele a ty se tak stanou součástí účtů za elektřinu, jako tomu bylo po celá léta. Vše by se tak v zásadě vrátilo do stavu před tím, než Rusko vyvolalo válku na Ukrajině.

Toto tvrzení minulý pátek dopoledne potvrdilo  ministerstvo průmyslu. „Tak jako dříve tedy část bude platit stát a část zákazníci,“ uvedl nejdříve Vošahlík. O pár hodin později však resort zaslal výše uvedené doplnění, podle kterého by domácnosti mohly být poplatku nadále ušetřeny. „Konkrétní postup se bude odvíjet od jednání s dotčenými svazy a asociacemi,“ doplnil bez dalších podrobností Vošahlík.

Stát se arbitráží nebojí

Dotace dostávají provozovatelé obnovitelných zdrojů postavených hlavně v letech 2009 až 2010. Jejich výše je daná legislativou, která jim zaručovala dvacetiletou návratnost investic.

„Výrobci, kteří elektrárnu stavěli, počítali s tím, že státní garance bude zachována. Umožnilo jim to financování projektů bankami. Pokud by se teď podpora zrušila nebo snížila, šlo by o retroaktivní krok a bylo by to předmětem obrovských soudních sporů,“ komentoval situaci pro deník DNES  právní expert Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.

Ministr financí Stanjura (ODS) hodlá snížit objem vyplácených provozních dotací pro OZE minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ dodal Stanjura.

Podle Stanjury je dlouhodobě jasné, že zejména ve fotovoltaice jsou vyplácené podpory příliš vysoké. „Pokaždé, když se o tom ve veřejném prostoru mluví, tak slyšíme zejména od těch, kteří ty peníze inkasují, že budou arbitráže a že se budou soudit. To riziko je ale podle mě únosné. Vláda, já i pan ministr průmyslu jsme připraveni toto riziko na sebe vzít a snížit ten objem (dotací),“ pronesl Stanjura

„Já nechci kritizovat ty, kteří schvalovali zákony před 15 nebo 20 let, já jsem u toho nebyl. Ale myslím si, že je úplně evidentní, že můžeme na číslech prokázat, že ta investice je dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků. My tu odvahu máme, my s tím návrhem přijdeme. Já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, že toto konkrétní opatření bude mít mnohem širší podporu než jenom vládních stran,“ uzavřel Stanjura.