Velký souboj: Vyluxuje tradiční energetika většinu dotací z Modernizačního fondu?

• 08. 04. 2021
• Redakce

Velká „malá domů“ tradiční energetice

Modernizační fond vznikl hlavně na podporu klimatických ambicí Evropské unie, která chce co nejvíce omezit spalování „špinavého“ uhlí. Peníze do fondu mají jít z prodeje emisních povolenek. To je systém, pomocí kterého chce Evropská unie bojovat s klimatickou krizí.

V nedávné minulosti to byly velké podniky spalující uhlí, které si vydobyly preferenční postavení jako příjemci velkého balíku bezplatných emisních povolenek. Společnosti typu ČEZ či Sev.en Energy dostávaly až do loňského roku povolenky zdarma výměnou za investice do ekologie.

Nyní si chtějí opět tradiční energetické společnosti pomocí lobbingu „došlápnout“ na většinu dotací plynoucích z emisních povolenek v rámci Modernizačního fondu. Důvod je nasnadě- stále rostoucí ceny emisních povolenek, za které se již musí platit, činí výrobu elektřiny a tepla z uhlí ekonomicky nerentabilní.

V podobě dotací z Modernizačního fondu tak mohou tito hráči z tradiční energetiky výhodně restrukturalizovat svůj stávající byznys směrem k plynovým zdrojům či biomase.

Další zvýhodnění?

Malé firmy a první komunitní projekty, které se těšily na dotační pobídky na výstavbu nových obnovitelných zdrojů, si budou zřejmě muset počkat. Stát sice oznámil výplatu prvních sedmi miliard z Modernizačního fondu, ale více než 90 % z této sumy Státní fond životního prostředí (SFŽP) pošle velkým hráčům z tradiční energetiky. Včera o tom informoval deník Hospodářské noviny (HN).

Vláda již na konci roku 2020 zvýhodnila v rámci Modernizačního fondu tradiční energetické hráče. Větší část alokace klíčového 2. podprogramu RES+, konkrétně 60 %, bylo přednostně určeno pro velké energetické společnosti spalující uhlí. Zvýhodnění velkých energetických hráčů by mělo dle předkládací zprávy platit 3 roky, poté být vyhodnoceno.

Komora obnovitelných zdrojů energie loni v listopadu rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) podpořit v nastavení pravidel Modernizačního fondu ve prospěch „tradiční energetiky“ kritizovala. Vláda však přesto rozhodla ve prospěch tradičních hráčů.

Diskriminací přitom už je jen to, že energetičtí matadoři jsou s podmínkami a existencí fondu velmi dobře informováni. Nenechávají nic náhodě a velmi intenzivně se na čerpání z fondu připravují. Jejich taktikou bude nahrnutí ohromujícího množství projektů na samém počátku. Ostatní hráči na trhu budou jen obtížně stahovat jejich náskok. To však podle Komory nemůže být důvodem pro získání privilegií.

Velký souboj o zbytek dotací

Firmám zahrnutým do povolenkového systému v rámci Modernizačního fondu má jít přednostně 60 % peněz určených na nové obnovitelné zdroje, jak na konci roku 2020 rozhodla vláda.

Nyní probíhá další lobbistická bitva o zbylých 40 % z dotací na OZE. Jak informují HN nedávno SFŽP představil další podstatnou změnu. Zbylých 1,6 miliardy má být nově rozděleno podle velikosti zdroje, což bude opět výhodnější pro silné hráče.

Malé elektrárny do 1 MW budou mít 20 procent těchto peněz, větší zbylých 80 procent. Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž to řekl na webináři pořádaném k fondu serverem Euractiv.cz.

Zástupci SFŽP však podotýkají, že toto rozdělení se může ještě změnit. „Prozatím jde pouze o diskutovanou možnost rozdělení první alokace výzvy,“ říká mluvčí Lucie Früblingová. „Finální kritéria jsou dána až vyhlášením výzvy, do té doby jsou otevřena všechna řešení.“

O dotace z Modernizačního fondu je přitom i mezi malými hráči obrovský zájem. V rámci takzvaných předregistračních výzvy dorazilo do SFŽP přes devět tisíc žádostí na projekty o celkové instalované kapacitě přes 24 GW. Požadovaná výše dotací byla 669 milionů. A téměř 60 procent žádostí připadalo právě na menší solární elektrárny.