Ve Velké Británii se více než čtyři měsíce vyrábí elektřina bez spalování uhlí

• 02. 09. 2020
• Redakce

 

Bez uhlí to jde

Do Česka postupně přichází doba, kdy se i v naší zemi přestane spalovat uhlí pro výrobu elektrické energie. Těžební společnost Sokolovská uhelná propouští třetinu zaměstnanců, karvinské doly OKD jsou před krachem. Sektor energetiky tak čeká dramatická proměna.

Velká Británie, jejíž ekonomika i průmysl byla postaven na uhlí, již prošla procesem dekarbonizace.  Podle britského diplomata Johna Murtona to zvládnutelné je.

„Můžeme to akceptovat a pracovat s tím, zvládnout tento přechod a podpořit zasažené komunity. Nebo těm změnám můžeme oponovat. Ty pak stejně přijdou, jen budou mít mnohem dramatičtější průběh,“ říká diplomat Murton v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny (HN).

Před sto lety byl ve Spojeném království zhruba milion horníků. Celá průmyslová revoluce v Británii byla na uhlí založena. Ještě v roce 1990 pocházelo z uhlí 70 procent elektřiny a v roce 2012 to bylo přes 40 procent, tedy zhruba na úrovni České republiky. Nyní si již Británie bez uhlí při výrobě elektřiny prakticky obejde.

„Letos už jsme čtyři a půl měsíce uhelné elektrárny vůbec nenastartovali. A cílíme na to je úplně odstavit v roce 2024. Nevylučuji ale, že k tomu díky tržnímu tlaku dojde dřív. Jak asi víte, koronavirus snížil poptávku po energiích. A jakmile se obnovitelné zdroje jednou postaví a napojí na síť, mají nejlevnější výrobu. I díky tomu už uhlí nebylo tak dlouho potřeba,“ dodává Murton.

Podle Murtona byl systém obchodování s emisními povolenkami a způsobený cenový tlak na spalování uhlí jako zásadní nástroj na boj s klimatickými změnami nedostačující. Proto Británie v roce 2013 rozjela vlastní systém Carbon Price Support (CPS), který měl tento tlak posílit a prodražit zdroje s vyššími emisemi proti těm čistějším.

Problémy se zvládly

Odchod od uhlí může přinést hodně sociálních problémů, což platilo i pro zemi jako je Velká Británie. Toto potvrzuje ve svém komentáři i Murton: „Obecně, s vývojem technologií ty změny prostě přijdou. Můžeme to akceptovat a pracovat s tím zvládnout tento přechod a podpořit zasažené komunity. Nebo těm změnám můžeme oponovat. Ty pak stejně přijdou, jen budou mít mnohem dramatičtější průběh.“

Každopádně přechod na výrobu energie bez uhlí nebyl v Británii jednoduchý. Zejména to platilo hlavně v 80. a 90. letech. Ale zasažené regiony se z toho dostaly.

„Poté, co se zavřely doly, najednou přišly nové investice z Japonska a dalších zemí. Těžební regiony se přeorientovaly na výrobu. Jedna ze skvělých věcí nedávno schváleného balíčku obnovy Evropské unie je, že na tento přechod vytváří speciální fondy. Když toho využijete, jsou tu příležitosti. Ve Velké Británii pracuje v oblasti zelené energetiky asi 400 tisíc lidí, což je více než v oblasti těžby ropy a plynu. Toto číslo roste o sedm procent ročně,“ říká Murton.

V Británii bylo uhlí postupně nahrazováno plynem. „Nyní přichází obnovitelné zdroje, které časem nahradí plyn. Plynové elektrárny nyní poskytují kontinuální výrobu, časem ale budou stále více fungovat jako špičkový zdroj na vykrývání výkyvů v síti. A tu jejich dnešní roli převezmou různé systémy ukládání energie. Nyní už máme 100- či 200megawattové baterie a další,“ zdůrazňuje Murton.

Zajištění stabilizace sítě

V Británii vyžívají uhelné elektrárny pro rezervní výkonu, pokud nebude foukat vítr nebo svítit slunce. K tomu slouží tzv. systém kapacitního trhu. Ten zajišťuje potřebný výkon dostatečný k pokrytí výkyvů a špiček. Využíváme k tomu aukce výkonu až čtyři roky dopředu. Výrobci soutěží o smlouvy, které je zavazují poskytnout svůj výkon, když bude potřeba. A to výměnou za garantované ceny. V současné době mají tyto smlouvy tři uhelné elektrárny.

Dále to budou baterie, které umožní stabilizaci celé sítě. Podle agentury Bloomberg klesly ceny baterií za posledních deset let o 85 procent. A pravděpodobně velmi podobně zlevní během dalších deseti let.

„Dále máme například přečerpávací elektrárny. A stavíme lepší propojení s Irskem, Francii, Belgií, Norskem, Dánskem. Můžeme tedy elektřinu podle potřeby dovážet i vyvážet. Jsou také země jako Dánsko, které plánují vyrábět z obnovitelných zdrojů více než 100 procent svojí spotřeby. A přebytky chtějí využít například na výrobu vodíku,“říká Murton.

Výrazný propad cen zelené energie

Ekonomika britského energetického mixu se ale mění stejně rychle jako jinde na světě. V roce 2012 proběhla v Británii aukce na větrné elektrárny na moři. V té době se vysoutěžily projekty s podporou 92 liber za megawatthodinu. Letošní poslední aukce už byla za 37 liber. To je propad ceny elektřiny z větru o 60 procent za osm let. Ceny solár­ních panelů klesly za deset let až o 85 procent.

„Další aukce budeme mít příští rok a řada analytiků očekává, že některým větrným elektrárnám na moři bude stačit i negativní podpora. Tedy − v takovém případě by měly smluvně garantovanou nižší cenu, než kolik dnes stojí elektřina na trhu. Nejde jim už o podporu, ale o stabilitu, která je potřeba na zajištění financování,“ konstatuje Murton.