V Praze se uskutečnilo jednání prestižní Světové energetické rady
Světová energetická rada je akreditovaná OSN jako celosvětový energetický orgán. Je vůbec největší oborovou organizací s více než 3000 členskými organizacemi, které reprezentují celé energetické spektrum. Patří mezi ně vlády, soukromé a státní firmy, akademické a nevládní organizace a další zainteresované subjekty v energetice.
„Přivítal jsem jednání za účasti expertů Světové energetické rady v Praze. Energetika prochází po celém světě revolučními změnami a je mimořádně důležité sdílet informace o nejnovějších trendech v oblastech digitalizace, decentralizace a dekarbonizace. Právě ty do budoucna nejvíce ovlivní podobu energetiky nejen ve světě, ale i v České republice,“ uvedl Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu.
Světová energetická rada byla založena v roce 1923 v Londýně a je akreditovaná OSN jako celosvětový energetický orgán. Je vůbec největší oborovou organizací s více než 3000 členskými organizacemi z více než 90 zemí světa, které reprezentují celé energetické spektrum. Patří mezi ně vlády, soukromé a státní firmy, akademické a nevládní organizace a další zainteresované subjekty v energetice.
„Nezastáváme žádná stanoviska a jsme energetickými agnostiky, což znamená, že nepreferujeme jeden zdroj před druhým, ale zvažujeme je všechny. Ačkoli jsme názorově neutrální, nejsme pasivní, ale naopak se snažíme být velice aktivní v diskuzích, zejména v oblasti transformace energetiky. Podpora dlouhodobě udržitelné, dostupné a bezpečné energetiky pro užitek všech je naším hlavním posláním,“ přiblížil cíle organizace Jonathan Oxley, senior director pro sítě a vývoj Světové energetické rady.
Česká republika připravuje stejně jako ostatní členské země EU svůj národní klimaticko-energetický plán, který v tuto chvíli počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 20,8 procent. Naproti tomu Evropská komise doporučuje České republice ještě ambicióznější cíl ve výši 23 procent. Podle Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je však pro nás toto doporučení příliš ambiciózní a jako vhodnější vidí právě podíl 20,8 procenta. Kde má však Česko největší slabiny, je podle Neděly snižování emisí CO2 s tím, že dosažení požadovaných změn v této oblasti bez podpory jádra považuje v České republice prakticky za nemožné.
V tom se shodl nejen s přítomnými mezinárodními odborníky, ale stejný názor zastává i Pavel Cyrani, člena představenstva a ředitele divize obchod a strategie společnosti ČEZ. „Jaderné elektrárny celosvětově vyrábí desetinu elektřiny a jsou po vodních druhým největším producentem nízkouhlíkové energie. V EU pak dokonce produkují čtvrtinu elektřiny a současně mají téměř poloviční podíl mezi nízkouhlíkovými výrobci,“ připomněl Cyrani přínos jádra k ochraně světového klimatu.
Nutnost rozvoje alternativních zdrojů
Kromě podpory alternativních paliv, jako CNG a LNG včetně výroby metanu z obnovitelných zdrojů, proto musí hrát v dopravě významnější roli elektromobilita. Ta však například v Česku stále mimo jiné naráží na problém malého počtu dobíjecích stanic.
„Přestože jsou dnešní dobíjecí stanice v podstatě standardní produkt, který je otestovaný a certifikovaný, stejně potřebujete ze zákona další povolení, abyste je mohli na parkoviště umístit. Ve skutečnosti neexistují jednotná pravidla pro stavbu dobíjecích stanic, prakticky každé město má svoje vlastní. To je jen jedna z mnoha překážek, na jejichž odstranění se bude stát muset zaměřit, abychom přenesli energetické vize a cíle do každodenní praxe,“ upozornil Martin Herrmann, předseda představenstva společnosti innogy Česká republika.
Jednání v Praze předcházelo Světovému energetickému kongresu, který se uskuteční ve dnech 9. – 12. září v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Právě tam bude oznámen nový žebříček World Energy Trilemma s hodnocením české energetiky. Mezi 125 zeměmi světa se loni Česká republika umístila celkově na 21. místě s ratingem AAC, přičemž nejlépe uspěla v oblasti dostupnosti energie, kde dosáhla osmého místa. V oblasti energetické bezpečnosti byla čtrnáctá, a naopak rezervy měla v oblasti energetické udržitelnost, kde skončila na 74. místě.