V Česku i Německu se bude investovat do  technologii pro využití zeleného vodíku

Vývoj pokročilých technologií pro výrobu, skladování i využití takzvaného ,,zeleného vodíku“ je společným projektem českých výzkumníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a společnosti LISS.  Na investice do vodíků sází i Německo.

 

Zdroj: H2 International.com

Zdroj: H2 International.com

Ambiciózní vodíkový plán

V květnu představila německá vláda na další ambiciozní projekt v oblasti energetiky. Německá ministryně pro vědu a výzkum Anja Karliczeková (CDU) chce prosadit plán, který má do pěti let udělat z Německa světového lídra v oblasti výzkumu a energetického využívání vodíku.

 

Jen v první fázi se v Německu počítá s náklady ve výši 930 milionů eur (24 miliard korun). Program je natolik ambiciózní, že si nijak nezadá s dřívějším rozhodnutím Německa o vystoupení z jaderné energetiky. Německo by se mělo v oblasti využívání vodíku stát podobnou velmocí, jakými jsou Rusko a USA v oblasti kosmického výzkumu. „Potřebujeme v Německu vodíkový mys Canaveral,“ uvedla Karliczeková s odvoláním na známé vesmírné středisko na Floridě.

 

Inovační ofenzíva, nazvaná příznačně „vodíkové Německo“, by měla podle ministryně udělat už do pěti let z Německa „mistra světa v oblasti zeleného vodíku“. Miliardové investice se údajně vrátí díky tomu, že se německé „knowhow“ stane exportním artiklem. „Chceme v Německu zkoumat, vyvíjet a vyrábět technologie, které stanovují standardy po celém světě a mají potenciál k tomu, aby se staly novým tahounem značky Made in Germany,“ prohlásila Karliczeková.

 

I když je jeho výroba energeticky náročná, podle představ zastánců „vodíkového Německa“ by na tuto výrobu mohla být použita právě elektřina z obnovitelných zdrojů. Vodík by pak sloužil jako pohon pro automobily i jako energetická surovina v jiných oblastech, především by v něm mohla být „uskladněna“ energie lépe než v nákladných a drahých bateriových systémech.

 

Unikátní vodíkový projekt se rodí i v Česku

 

Nová metoda s využitím vodíku vzniká i v Česku. Má pomoci navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Unikátní projekt reaguje na potřebu změny skladby energetických zdrojů danou rozhodnutím Evropského parlamentu, kdy členské státy musí do roku 2020 zajistit z obnovitelných zdrojů 20 procent podílu energie Evropské unie a 10 procent v oblasti dopravy.

 

,,Vodíkové technologie využívající ,,zelený vodík“ představují perspektivní cestu k dosažení požadovaného cíle Evropské unie. V současnosti se ale potýkají s řadou technologických problémů, jako je třeba bezpečnost skladování, provozní podmínky nebo reálná efektivita rozkladu vody. Věřím, že projekt přinese nové poznatky a metody, jak se s problematikou vypořádat,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR, která do vývoje nových technologií investuje v průběhu šesti let prostřednictvím Programu THÉTA téměř 45 milionů korun ze státních prostředků.

 

Vodík patří mezi alternativní doplňky obnovitelných zdrojů a může být řešením problémů s uskladněním energie. Využití a skladování obnovitelného ,,zeleného vodíku“ má pomoci vyřešit tento projekt zaměřující se na realizaci moderních technologií na bázi tzv. plazmon-indukovaných procesů. Odborníci chtějí v rámci projektu využívat takzvanou plazmovou rezonanci, která umožňuje v tomto případě aktivovat (urychlit, katalyzovat) chemické reakce, které bez světla na konkrétní podložce neprobíhají.

 

,,Konkrétní pozornost chceme zaměřit na plazmoniku, tedy důsledky ozáření malých elektricky vodivých struktur pomocí světla za účelem rozpadu molekul vody při vzniku ,,zeleného vodíku“. Dále budeme zkoumat možnosti skladování vodíku v připravených pórovitých strukturách. Kromě toho vyzkoušíme využití plazmoniky v palivových článcích (zdroj energie) za účelem nahrazení drahé platiny jako katalyzátoru. Tím by mohlo dojít k podstatného snížení pracovní teploty těchto článků,“ vysvětlil Václav Švorčík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Projekt odstartoval v loňském roce a dokončen by měl být do pěti let.