Ústavní soud potvrdil přísné tresty v kauze solární elektrárny na Přerovsku

Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost firmy Sunpema Energy, která figuruje v kauze podvodů se solární elektrárnou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Dle verdiktu ÚS je firma povinna uhradit peněžitý trest 800 000 Kč a firma také přišla o částku 3 400 000 Kč, což byl podle soudů neoprávněný příjem firmy.

Zdroj: Wikipedia

Falešná revizní zpráva

Podle obžaloby se podvodu dopustili revizní technik Marek Minařík a společnost Sunpema Energy. Solární elektrárna podle spisu získala licenci na provoz na základě nepravdivé revizní zprávy a obžalovaná firma neoprávněně inkasovala od firmy ČEZ Distribuce 55,3 milionu korun.

Nedávno ÚS odmítl také stížnost revizního technika M. M., který podle pravomocného verdiktu vyhotovil nepravdivou revizní zprávu. Na jejím základě firma získala licenci na provoz elektrárny. Minařík za to dostal tři roky vězení s podmínečným odkladem na pět let a také čtyřletý zákaz činnosti.

Revizní technik Minařík podle obžaloby  v listopadu 2009 zhotovil pro elektrárnu revizní zprávu, kde popsal, že elektrárna je kompletně hotová. Na základě této zprávy elektrárna o měsíc později dostala od Energetického regulačního úřadu licenci na provoz. Podle obžaloby ale v době vystavení zprávy elektrárna ještě neměla nainstalované ani fotovoltaické panely.

Na to, že elektrárna není hotová, upozornil v roce 2009 stavební úřad. „Den poté, co byla udělena licence, prováděl kontrolu a bylo zjištěno, že elektrárna je hotova pouze z jedné třetiny. Ačkoli v revizní zprávě bylo uvedeno, že elektrárna je kompletně hotová, tak ve skutečnosti tam ty fotovoltaické panely nejsou,“ řekl státní zástupce Jan Adam.

Odmítnutí viny

Po dobu soudního líčení společnost Sunpema Energy popírala jakýkoliv podíl na podvodném jednání, důkazy prý neexistují a odůvodnění soudního verdiktu je svévolné a překvapivé. Podle ústavních soudců se však „nad míru rozumných pochybností“ prokázalo, že podvodné jednání skupiny lidí vedlo k neoprávněnému obohacení firmy.

„Obecně lze považovat za vyloučené, že by kdokoliv nezaujatý svým jednáním „přihrál“ nevědomé právnické osobě celý mnohamilionový zisk z úmyslného podvodného jednání,“ stojí v nálezu ÚS.

Oproti původní obžalobě nakonec ÚS podstatně snížil výši reálné i hypotetické škody. Podle obžaloby bylo získání licence nezákonné, tudíž obžalovaná firma neoprávněně inkasovala od firmy ČEZ Distribuce 55,3 milionu korun a hypotetická škoda do roku 2030, do kdy se počítá s životností elektrárny, mohla dosáhnout až 350 milionů korun.

Jak ale předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně uvedla, elektrárna funguje a pravděpodobně by získala licenci v roce 2010. Způsobenou škodu tedy soud vypočítal zhruba na 3,4 milionu, což je rozdíl ve vyplacené částce mezi tarify platnými v letech 2009 a 2010 do roku 2015. Další necelé dva miliony koruny by byla škoda hypotetická vzniklá do roku 2030.

K podvodu došlo v době, kdy se řada podnikatelů snažila rychle dokončit své solární elektrárny, aby získali nárok na výhodnější cenové podmínky pro výkup elektřiny. V případě pozdního uvedení do provozu v roce 2010 by solární elektrárna na Přerovsku získala nižší provozní podporu.