Uruguay  vyrábí 98 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

• 10. 08. 2026
• Redakce

Energetická proměna

Uruguay dokázala během necelých dvou desetiletí výrazně omezit závislost na dovážené ropě. V současnosti vyrábí až 98 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a přebytky posílá do Brazílie a Argentiny.

Klíčem k energetické proměně Uruguaye se stala kombinace vodních elektráren, které tvoří stabilní základ, a větrných parků rozsetých po jihoamerických pampách. V současnosti Uruguay plánuje výstavbu dalších 500 MW nových fotovoltaických elektráren s cílem reagovat na rostoucí domácí spotřebu i na rozvíjející se průmyslovou elektromobilitu.

V roce 2025 tvořil energetický mix Uruguaye 60 % větrné elektrárny, 30 % vodní elektrárny, 8 % biomasa a 2 % solární elektrárny. 

Uruguay nejprve vsadila na větrné elektrárny. Ty během méně než deseti let zajistily přibližně 40 procent její výrobní kapacity. Později přibyly solární a biomasové zdroje, zatímco jadernou energetiku Uruguay do svého plánu vůbec nezařadila.

Investice do fotovoltaiky a bateriových úložišť

Nový investiční plán Uruaquaye počítá s tím, že podstatná část z plánovaných 500 MW investice do nových zdrojů bude patřit fotovoltaickým elektrárnám. Fotovoltaika totiž ideálně doplňuje profil uruguyských větrných elektráren – zatímco vítr fouká nejsilněji v noci a během chladnějších měsíců, solární panely dosahují špičkového výkonu během letních dnů.

Plán zahrnuje následující klíčové parametry:

• Instalovaný výkon: 500 MW nových zdrojů (převážně solární a větrná energie) do konce roku 2030.
• Akumulace energie: Integrovaná bateriová úložiště (BESS) s kapacitou v řádu stovek megawatthodin pro vykrývání večerních špiček.
• Předpokládané investice: Očekává se zapojení soukromého kapitálu v hodnotě přesahující 600 milionů dolarů formou mezinárodních aukcí a PPA kontraktů.
• Snížení emisi: Udržení prakticky nulové uhlíkové stopy v elektroenergetickém sektoru i při růstu HDP.

Ropná krize odstartovala změnu

Uruguay nemá významné zásoby fosilních paliv, zato jí pomáhají silné řeky a otevřené travnaté oblasti s příznivými podmínkami pro větrnou energetiku. Dlouhá léta však spoléhala hlavně na čtyři vodní elektrárny. Když přišlo sucho a klesly hladiny řek, musela výpadek nahrazovat spalováním dovážených paliv.

Uruguay se na tuto cestu vydala v roce 2008, v němž taky začneme příběh úspěšné transformace vyprávět. Vláda proto přijala dlouhodobou strategii, která počítala s pestřejší skladbou energetických zdrojů. Ministr energetiky Uruqaye Mendéz, tehdy univerzitní fyzik, připravil návrh přechodu k domácím obnovitelným zdrojům bez využití jádra.

Celý svět tehdy procházel ropnou krizí, kdy se její cena vyšplhala až na rekordních 147 dolarů za barel. Uruguay ropu dovážela a musela tak řešit velký problém. Už tehdy byla tamní životní úroveň relativně vysoká. Stejně jako dnes šlo o nejbohatší jihoamerickou zemi, kde jen velmi malá část z celkových tří a půl milionu obyvatel žila v chudobě a střední třída tvořila přes 60 % populace. To se pojilo s vysokým životním standardem – domácnosti se vybavily nejmodernějšími spotřebiči a technologiemi, které však vyžadují energii.

Sázka na domácí zdroje a PPA

Plán země nestavěl do popředí pouze boj proti změně klimatu. Zdůrazňoval především levnou, spolehlivou a domácí energii, která zemi ochrání před výkyvy světových cen. Takové vysvětlení pomohlo spojit rozdílné politické strany a vytvořit podporu, bez níž by rozsáhlá proměna sítě jen těžko uspěla.

Uruquaská vláda také zmocnila Národní správu elektráren a přenosu elektřiny k vypisování konkurenčních nabídkových smluv pro energetické společnosti ve formě dlouhodobých smluv o nákupu energie (PPA). Šlo o dvacetileté závazky, že správa odkoupí veškerou vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů za předem dohodnutou cenu v amerických dolarech. To investorům zajistilo garantované příjmy, firmám stabilní podnikatelské prostředí a státu umožnilo zachovat plnou kontrolu nad distribucí. Dnes Uruguay podstatnou část své energie vyváží.