Unikátní plovoucí solární elektrárna může být inspirací pro Česko

Plovoucí solární elektrárny otevírají nový obří potenciál pro rozvoj solární energetiky.  Nezasahují do krajiny, a tak efektivně využijí nepoužívané vodní plochy. Panely přispívají ke snižování výparu vody, zadržují vodu v krajině a zpomalují tvorbu sinic. Největší plovoucí elektrárna o výkonu 40 MW vznikla nedávno v Jižní Koreji.

Zdroj: Hanwha

Unikátní projekt

Tisíce solárních panelů plovoucích na hladině jihokorejské přehrady Hapčchon působí spíše jako umělecké dílo než velmi účinná solární elektrárna. Na hladině se totiž nachází 17 „obřích květů“, které jsou tvořeny více než 92 tisíci solárních panelů. Tuto unikátní plovoucí fotovoltaickou elektrárnu (PFVE) dokončila společnost Hanwha Solutions Corp. (dále jen Hanwha) na konci roku 2021.

Nově vzniklá PFVE o výkonu 41 megawattů dokáže podle sdělení společnosti Hanwha vyrobit dostatek zelené energie pro napájení více než 20 tisíc. Svou rozlohou se řadí mezi největší plující solární elektrárny na světě a představuje pro Jižní Koreu důležitou etapu ve snaze dosáhnout uhlíkovou neutralitu země do roku 2050.

Na celé instalaci byly využity panely řady  Q.Peak Duo Poseidon, které jsou speciálně určeny pro projekty PFVE, které dodal jihokorejský výrobce Hanwha Q-Cells.

Obří potenciál

Podle expertů lze v Jižní Koreji instalovat několik podobných elektráren schopných generovat až 9,4 gigawattu elektrické energie, což představuje ekvivalent přibližně devíti jaderných bloků.

Je to dobrá zpráva pro země jako je Jižní Korea, která má kvůli hornatému terénu a velmi vysoké hustotě nedostatek prostoru pro budování rozsáhlých solárních elektráren na souši. Stejný problém navíc platí i pro další asijské země, například Thajsko či Singapur. Oba tyto státy již také investují do PFVE, jenž jsou umístěné na vodních nádržích či na moři.

Vzájemná symbióza fotovoltaických panelů a vody má oboustranné výhody. V horkých dnech se panely i střídače odparem vody chladí. Účinnost panelů by tak mohla být ve srovnání s těmi instalovanými třeba na střechách budov či na zemi vyšší.

Plovoucí fotovoltaické panely přispívají ke snižování odparu vody z nádrží, brzdí tvorbu sinic, a tím tedy zlepšují kvalitu vody. Navíc PFVE využívají vodní plochu, která je obvykle nevyužitá.

Podle dostupných údajů bylo na světě ke konci roku 2020 v provozu přes 400 PFVE. Čelní místa žebříčku největších instalací zaujímá Čína, kde plovoucí elektrárny v kombinaci s dalšími obnovitelnými a také konvenčními zdroji vznikají rychlým tempem. Například v čínském městě Te-čou v provincii Šan-tung spustili na přelomu roku plovoucí fotovoltaiku o výkonu 320 megawattů

Šance i pro Česko

Realizace solární elektrárny na Hapčchonu v Jižní Koreji ukazuje, že k realizaci projektu lze přistupovat s důrazem na estetiku. Díky tomu  je zakrytí vodní hladiny panely snesitelnější i pro osoby žijící v blízkosti vodních děl. V případě korejské elektrárny to byla právě místní komunita, která si vyžádala uspořádání panelů do tvaru květů.

Jak první v Česku začal testovat využití PFVE polostátní energetiký kolos ČEZ na hladině nádrže přečerpávací vodní elektrárny nad středočeskými Štěchovicemi. Na hladině se nachází pouze 48 panelů o celkovém výkonu 22 kilowattů. To odpovídá zhruba čtyřem instalacím na střeše průměrně velkého rodinného domku.

Panely ovšem zatím nejsou připojené k síti, firma si chce nejprve otestovat, jak se bude konstrukce na hladině chovat. Kromě ČEZu hodlá velké PFVE postavit v Česku i společnost Sev.en Energy.

V lomu ČSA se ještě těží, na některých místech se však už začíná budovat dno budoucího jezera. Až za pár let skončí těžba uhlí v lomu ČSA, společnost Sev.en Energy plánuje kompletní transformaci území v rámci projektu Green Mine.

Projekt Green Mine počítá s tím, že část lomu pokryje jezero a na něm má být plovoucí fotovoltaika. Součástí projektu je akumulace energie v podobě obřích bateriových úložišť, přečerpávací vodní elektrárny nebo i v rámci vodíku.