Turek (Motoristé): Brusel odmítá retardační zóny pro rozvoj OZE v Česku

• 08. 06. 2026
• Redakce

 

Sporný přílepek

Poslanec Turek na počátku května vložil do novely Stavebního zákona pozměňovací návrh (tzv. přílepek), který má zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů. Tento návrh označil Zdeněk  Hřib (předseda Pirátů) označil jako retardační, protože místo urychlení rozvoje OZE způsobí jejich výrazné omezení.

Včera však poslanec Filip Turek (za Motoristy) oznámil, že pravděpodobně již dál nebude prosazovat schválení svého přílepku ve sněmovně. Evropská komise totiž oznámila, že  přijetí návrhu by mohlo ohrozit plnění závazků České republiky a zkomplikovat jí přístup k evropským penězům.

„Načetl jsem ho, ale nebudu se k němu pravděpodobně hlásit, protože Evropská komise vyloženě řekla: pokud návrh Filipa Turka bude v rámci stavebního zákona v České republice, tak my vám zablokujeme peníze,“ řekl Turek včera  v pořadu Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Na počátku června Turkův návrh projednala vláda a byl konzultován se zástupci Evropské komise za účasti ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu. Komise podle Turka uvedla, že navrhované změny by mohly ztížit naplňování cílů při rozvoji obnovitelných zdrojů energie, ke kterým se Česko zavázalo.

Odpor obcí i krajů

Přípravou takzvaných akceleračních zón pro OZE má umožnit jednodušší povolovací procesy pro stavbu větrných a solárních elektráren. Akcelerační zóny musí stát vybrat do konce srpna, aby nepřišel o unijní podporu v rozsahu několika miliard korun. V případě nesplnění závazku hrozí Česku sankce. Návrh na vymezení akceleračních zón aktuálně zahrnuje 94 míst.

Původní rozsah akceleračních oblastí současná vláda snížila z celkových 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta rozlohy České republiky. Vzhledem k unijním termínům má být podle Červeného legislativa hotova do konce srpna.

V pondělí 1. června vypršela lhůta na podávání připomínek k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), kam se připomínky měly posílat, eviduje více než 8 tisíc podání.

Například Liberecký kraj již tento týden oznámil, že jeho připomínky MMR akceptovalo. Na území kraje počítal původní návrh mimo jiné s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren, a to v Ralsku na Českolipsku a na Semilsku, a kraj připomínkoval fakt, že všechny tyto lokality byly vytipovány bez konzultace s obcemi. MMR počítá s vypuštěním všech lokalit. „To znamená, že v Libereckém kraji by neměla být ani jedna akcelerační oblast pro větrné elektrárny,“ řekl náměstek libereckého hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Nutné zlo?

Místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal v rozhovoru pro Český rozhlas (ČRo) označil vznik akceleračních zón pro OZE za zbytečný v rámci novely stavebního zákona.

„Pokud srovnáme ty návrhy a podklad, který jsme dostali k dispozici k novelizaci stavebního zákona, tak logicky to z toho vyplývá. Bude-li stavební zákon, kdy by mělo být stavební povolení na jakoukoliv stavbu, a to i zdroje obnovitelné energie, které nebudou v akceleračních zónách, vydáno do jednoho roku od podání žádosti, tak pak se zdají být zvláštní nařízení o vymezení akceleračních zón v podstatě zbytečná,“ řekl Drahovzal.

Stát oznámil obcím a městům vznik akceleračních zón velmi pozdě. Formálně to bylo vyvěšeno nařízení vlády o územním rozvojovém plánu, které zavádí akcelerační zóny. „!Až v tento moment se s tím mohly dopodrobna seznámit dotčené samosprávy a mohly podávat konkrétní podrobné připomínky, což z mého pohledu není úplně partnerský přístup mezi státem a samosprávou,“ dodal Drahovzal.

Z přístupu současné vlády lze vyčíst, že akcelerační zóny je nutné zlo, abychom splnili podmínky Evropské unie, abychom udrželi dotační prostředky v České republice v řádech několika miliard korun, které pak slouží našim obyvatelům. A nikdo neříká, to je to třetí podstatné, že všechny akcelerační zóny nakonec budou využity.

„Spíš vnímám tlak, aby akcelerační zóny nevznikaly, protože s tím nemáme jako Česko mnoho zkušeností a nevnímáme se jako v uvozovkách větrná velmoc,“ uzavřel Drahovzal.