Tři klíčové oblasti pro nezbytnou transformaci české energetiky

Komora obnovitelných zdrojů energie dnes přestavila předběžné výsledky rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2020 a také prognózy pro začínající dekádu. S výjimkou střešní fotovoltaiky sektor OZE v Česku loni dále stagnoval

Zdroj: Portiva

Zdroj: Portiva

Pokračování stagnace

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou.  Takový byl rok 2020 v OZE podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie

V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

„V roce 2021 bude potřeba, aby Vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nutnost podpory čisté energetiky

Komora obnovitelných zdrojů energie analyzuje vývoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě a přináší přehled tří klíčových oblastí, které potřebují zásadní nápravu.

Tou první je novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která stanovuje nová pravidla rozvoje obnovitelné energetiky. Navíc, sektoru může také pomoci se jednou provždy vypořádat s dědictvím solárního tunelu, pokud Parlament opraví chyby ve vládním návrhu. Už několik měsíců však čeká na své projednání ve Sněmovně a s ohledem na blížící se volby není vůbec jisté, že legislativu stihne Parlament schválit.

S tím bude bezprostředně souviset, jak se Česko postaví k očekávané revizi stanoveného tempa, jakým se budou v této dekádě rozvíjet obnovitelné zdroje. Takzvaný národní energeticko-klimatický plán zatím možnosti obnovitelných zdrojů hrubě podceňoval. V souvislosti se zvýšeným unijním cílem pro skleníkové emise lze očekávat tlak na nejméně zdvojnásobení spotřeby obnovitelné energie do roku 2030.

Třetí podmínkou je zjednodušení povolovacího procesu a urychlení výstavby nových energetických zdrojů ve stavebním zákoně a dalších předpisech vč. prováděcích metodik.

„S rozvojem obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce demokratizace energetiky. Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy,” uvedl Martin Bursík, který v Komoře OZE sleduje přípravu evropské legislativy.