Temná budoucnost fotovoltaických elektráren v Česku?
Vláda ve svém programovém prohlášení tvrdí, že chce do roku 2025 pokrýt solárními panely minimálně sto tisíc střech. Proč tedy na jejich provoz nepřispěje lidem ani korunu?
Petr Fiala se neustále dušuje, jak se musíme zbavit energetické závislosti na Rusku a co nejrychleji vyřešit energetickou krizi, kvůli níž se na hranici chudoby ocitly stovky tisíc domácností. Proč se tedy v praxi podle toho vůbec nechová?
Jednorázový finanční příspěvek sice může pomoct se zaplacením pár účtů, nicméně rozhodně nepomůže s dlouhodobými úsporami za energie. Ty však mohou zajistit právě fotovoltaické střešní panely na výrobu vlastní elektřiny, případně na ohřev vody. Její přebytky lze, navíc, prodávat zpět do elektrické sítě. Rodinný dům může takto ušetřit až 60 % celkových výdajů za elektřinu. Navíc je tak méně závislý na zdražujících se centrálních dodávkách energií a dovozu zemního plynu z Ruska. To je skutečná pomoc pro domácnosti!
Většina západních zemí si tento fakt velmi dobře uvědomuje již několik let a různými způsoby podporuje domácnosti ve výstavbě vlastních malých solárních elektráren. Například sousední Německo dotovalo výkup solární zelené elektřiny zpět do sítě a nizozemská vláda poskytuje majitelům slevu na dani za energie a dotace na úsporná zařízení. Ostatně právě Nizozemsko v roce 2021 instalovalo v přepočtu na obyvatele nejvíce solárních elektráren v Evropě.
Z hlediska množství vyrobené bezemisní solární energie však vévodí Evropě Německo. To loni vyprodukovalo téměř 50 TWh této zelené energie, což je více než výroba Španělska a Itálie dohromady. Rozhodně tedy neplatí, že fotovoltaické panely má smysl instalovat pouze v jižních evropských zemích s velkým počtem slunečných dnů, což kritici solárů často zmiňují.
Jak vyplývá z přiložené grafiky, sousední Německo loni v přepočtu na obyvatele instalovalo asi 3,5 krát více solárních panelů než Česko. Nizozemsko dokonce čtyřikrát více. Přestože česká vláda považuje fotovoltaiku v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj, na provoz nových fotovoltaických solárů nepřispěje ani korunu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela (STAN) naopak neustále trvá na tom, že stát má skrze provozní podporu výroby elektřiny dotovat nové teplárny spalující zemní plyn. Fotovoltaické elektrárny stát sice podporuje investičními dotacemi, nicméně stejnou měrou dotuje i plynové teplárny.
Příslušný návrh nařízení vlády o provozní podpoře elektráren vznikl v lednu 2022, tedy před invazí ruské armády na Ukrajinu. MPO ho nicméně po začátku války odmítlo změnit a doplnit provozní podporu elektrovoltaik, přestože ho k tomu vyzvalo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Tak kde je ona deklarovaná rehabilitace fotovoltaiky?
Autor: Mikuláš Peksa, europoslanec a předseda Evropské pirátské strany (článek převzat z blogu).