Nová studie ČEPS: Jaký je potenciál flexibility v české energetice?

Graf: Plnění cíle pro integraci OZE v cílových letech

O budoucím rozvoji moderní energetiky, akumulaci a flexibilitě můžete diskutovat s experty na konferenci Smart Energy Forum v Praze.

Nová studie

Energetická transformace přináší nové výzvy pro řízení elektrizační soustavy – stále důležitější je schopnost soustavy flexibilně reagovat na změny ve výrobě i spotřebě elektřiny. Ve studii pod názvem „FNA CZ neřeší ČEPS pouze technologie, ale také podmínky jejich úspěšného zavádění do praxe.

Flexibilita v praxi:

  •  pomáhá průběžně vyrovnávat výrobu a spotřebu elektřiny,
  •  posiluje bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy v podmínkách měnícího se energetického mixu,
  • opírá se o kombinaci výrobních zdrojů, akumulace energie, řízení spotřeby, služeb výkonové rovnováhy i přeshraniční spolupráce provozovatelů přenosových soustav.

V rámci nové studie pod názvem „FNA CZ“ hodnotí společnost ČEPS flexibilitu pomocí čtyř hlavních ukazatelů, které spolu souvisejí. Stejné nástroje, zejména baterie a řízení spotřeby elektřiny, mohou přispívat k flexibilitě ve všech hodnocených indikátorech.

Hodnocení flexibility doplňuje další analýzy, jako je evropský plán rozvoje sítí TYNDP, evropské i české hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA a MAF CZ. Tyto analýzy je proto potřeba posuzovat společně. Odpovídá to legislativním požadavkům na koordinaci případných kapacitních plateb a podpory rozvoje flexibility.

Manažerské shrnutí

Minulý týden zveřejněné hodnocení flexibility představuje důležitý analytický podklad pro plánování dalšího rozvoje flexibility české elektrizační soustavy a pro rozhodování o opatřeních, která podpoří její bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz.

Pokud se naplní scénář z ERAA 2025, Česká republika by měla v letech 2030 a 2035 zvládnout začlenit plánované množství obnovitelných zdrojů (OZE). To znamená, že z pohledu metodiky FNA CZ není nutné rozvíjet flexibilitu nad rámec tohoto scénáře.

Další rozvoj flexibility ale může být užitečný – například může snížit množství elektřiny z OZE, které bude nutné omezovat, nebo vytvořit podmínky pro ještě větší rozvoj obnovitelných zdrojů, než předpokládá modelovaný scénář.

Graf: Plnění cíle pro integraci OZE v cílových letech

Dle metodiky FNA CZ jsou hodnoceny tyto čtyři oblasti:

  • zbytkové zatížení – kolik je v soustavě potřeba flexibility pro vyrovnání rozdílů mezi spotřebou a výrobou ze zdrojů, jejichž schopnost dodávat elektřinu do soustavy je závislá na aktuálních klimatických podmínkách;
  • integrace OZE – zda lze plánovanou výrobu z obnovitelných zdrojů skutečně využít, nebo ji bude nutné omezovat;
  • rychlá změna výkonu (ramping) – zda stávající zdroje dokážou dostatečně rychle reagovat na změny ve výrobě a spotřebě;
  • krátkodobá flexibilita – zda má systém dostatek rezerv pro zvládání nečekaných výkyvů, tzv. chyb predikce výroby a spotřeby elektřiny. Dělí se na obchodní (krátkodobé trhy se silovou elektřinou) a technickou (SVR pro ČEPS) krátkodobou flexibilitu.

Scénář potenciálu  flexibility

 FNA CZ hodnotí potřeby a potenciál flexibility v letech 2030 a 2035 ve scénáři, který vychází z referenčního scénáře Evropského posouzení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025. Ten obsahuje výhledy provozovatelů přenosových soustav a reflektuje aktuální národní i evropské politiky, zejména Národní energeticko-klimatické plány (NEKP) a cíle balíčku Fit for 55.

Data jsou doplněna studiemi a expertními odhady. Tento scénář předpokládá významnou transformaci výrobního mixu směrem k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům, zejména fotovoltaice, doplněnou rozvojem akumulace a flexibilních zdrojů, při současném útlumu uhelných kapacit. Scénář také předpokládá růst spotřeby elektřiny – z 69 TWh v roce 2030 na 74 TWh v roce 2035.

A jaké jsou potřeby flexibility a podmínky jejího rozvoje v ČR?

FNA CZ popisuje bariéry rozvoje flexibility v České republice a navrhuje kroky, jak je odstranit. Navrhovaná opatření vycházejí z již probíhající transformace české energetiky a předpokládají aktivní zapojení všech důležitých hráčů – státu, regulátora, provozovatelů sítí i trhu.

Doporučení jsou rozdělena do tří kategorií podle předpokládané doby realizace:

  1. Krátkodobá opatření do 1 roku
    • Inovace tarifní struktury na VVN a VN dokončena. (ERÚ)
    • Opatření k odstranění rizik ze studie ČSRES o kybernetické bezpečnosti navržena pracovní skupinou. (MPO)
    • Možnosti zkrácení procedur při budování energetické infrastruktury posouzeny. (MPO, MMR)
    • Informovanost zákazníků o možnostech flexibility zajištěna. (MPO, MŽP)
  2. Střednědobá opatření v rozmezí 1–3 let
    • Klíč pro vyhodnocení sdílení elektřiny upraven do flexibilní podoby. (EDC, ERÚ)
    • Vyhláška o měření elektřiny aktualizována dle potřeby MPO a PDS. (MPO, PDS)
    • Funkcionality EDC plně implementovány. (EDC)
    • Koncept pro přístup ČR k inovacím v oblasti flexibility připraven. (MPO)
  3. Dlouhodobá opatření s realizací nad 3 roky
    • Inovace tarifní struktury (ITS) na NN dokončena. (ERÚ)
    • Legislativní balíček NC DR implementován v ČR. (MPO, ERÚ, PPS, PDS a EDC)
    • Trhy s flexibilitou zavedeny dle potřeby a koordinovaně. (MPO, ERÚ, PPS, PDS a EDC)
    • Koncepce řešení obav spotřebitelů z vysokých cen elektřiny u tarifů se spotovou cenou připravena. (MPO, ERÚ).

Celou studii hodnocení flexibility najdete na webu společnosti ČEPS.

O budoucím rozvoji moderní energetiky, akumulaci a flexibilitě můžete diskutovat s experty na konferenci Smart Energy Forum v Praze.

 

Související zprávy

Další zprávy

další články