Stanou se obnovitelné zdroje v Česku veřejným zájmem?

• 15. 09. 2022
• Redakce

OZE jako veřejný zájem

Jedním z důležitých návrhů je  podle ní označení obnovitelných zdrojů za stavby veřejného zájmu. „Teď když se připravuje projekt, tak stačí, aby se v lokalitě stavby objevila například chráněná žába. To stavbu znemožní, protože její ochrana je veřejným zájmem,“ vysvětlil  předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Pokud by veřejným zájmem byla například větrná elektrárna, nebyly by už při jejím budování kupříkladu zmíněné žáby upřednostňovány.

Cílem návrhů je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu OZE a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy podle komory korespondují s plánem premiéra Petra Fialy (ODS) vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do pěti let. A odpovídají i principům plánu Evropské komise v rámci RePower EU, který má redefinovat energetiku v Evropské unii.

Šance na úspěch

Velké množství návrhů Komory OZE má reálnou šanci na úspěch, protože s nimi vláda do značné míry souzní a mají podporu i mezi jinými odbornými organizacemi, které je nezávisle na zmíněné komoře také předkládají.

Podle odborníků z oblasti obnovitelných zdrojů energie toho ale stále nedělá dost a může ještě zrychlit. Nestačí jen štědré dotace, i když jejich přidělování je někdy velmi zdlouhavé. 

Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství.

Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů. 

Co Komora navrhuje?

● legislativní ukotvení výroben z obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako veřejný zájem, podobně jako to platí pro velké zdroje energie, což zrychlí jejich výstavbu,

● vymezení právní formy a fungování komunitní energetiky (energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie), které jim i tzv. aktivním zákazníkům usnadní sdílení vyrobené energie a zajistí cenově dostupnější energie,

● povinnost součtového měření pro všechny napěťové hladiny, které otevře trh novým dodavatelům fotovoltaiky a zkrátí čekací lhůty,

● zvýšení hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení (povolení záměru) na 50 kW, zjednodušené řízení pro OZE do 100 kW a režim vyhrazených staveb pro OZE od 1 MW. Snížená administrativní zátěž a zkrácení doby přípravy zrychlí realizaci projektu.

Potřebujeme rychle instalovat a stavět

Komora také navrhuje, aby byly v Česku vymezeny takzvané go to zóny, tedy oblasti, které by byly vhodné pro OZE a stačilo by v nich udělat jeden plošný posudek vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Nebo by stačila jedna EIA na větrnou elektrárnu ve stanovené zóně a další takové projekty v oblasti by ji už nemusely podstupovat znovu. 

Zavedení těchto zón podle Bursíka vychází z návrhu Evropské komise. „Podle evropské směrnice by schvalovací proces v takové oblasti měl trvat dva až tři roky. Podle nás by měl být ale ještě rychlejší,“ uvedl Bursík.

Podpora komunitní energetiky

Komora OZE dále navrhuje pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů se zapojením komunit i aktivních zákazníků. Co sám nespotřebuji, spotřebuje můj soused, kamarád nebo kolega. Podělíme se i o elektřinu z fotovoltaiky či větrné elektrárny, pomůžeme si od závislosti na energii z Ruska.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již několik měsíců slibuje, že ji do změny energetického zákona zapracuje.  Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v úterý při zahájení kampaně hnutí STAN pro komunální volby uvedl, že novelu energetického zákona, která zavede jednodušší pravidla pro budování OZE, předloží jeho ministerstvo Poslanecké sněmovně ještě během podzimu. Umožnit v ní chce i komunitní energetiku.

Méně byrokracie

Mezi návrhy, které prosazuje Komora OZE, je také zrušení měření spotřeby elektrické energie po fázích, jež se v Česku používá od roku 2012. Jeho opakem je součtové měření, které je běžné ve zbytku EU, ale i ve většině zemí světa. 

Podle analýzy CAFT z konce minulého roku používá měření po fázích jen několik států, v EU se tak kromě Česka děje také v Portugalsku. Malovýrobcům elektřiny tento způsob měření prodražuje jak instalaci fotovoltaických elektráren, tak i jejich provoz.

Zavedením součtového měření stát pustí na trh významně širší okruh dodavatelů technologií, zejména střídačů. Pomůže to zkrátit čekací lhůty na fotovoltaiku.

Komora také navrhuje zvýšení limitu pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení na 50 kilowattů (kW) ze současných 10 kW, respektive 20 kW. To znamená, že lidé by mohli mít na střeše bez složitého papírování více fotovoltaických panelů s až pětinásobným výkonem bez nutnosti licence.

Malé vodní, větrné, biomasové či bioplynové nebo geotermální zdroje by měly mít stejný přístup na trh a měly by být stavěny rychleji v režimu takzvaného veřejného zájmu. U výroben biometanu bychom měli jít ještě dál a přípojky k distribučnímu potrubí zemního plynu řešit jako krizovou infrastrukturu.