Solárníci chystají arbitráže, pokud stát znovu zkrátí dotace

Zdroj: EnBW
Hledá se 20 miliard
Podle ministerstva průmyslu a obchodu má celková částka k podpoře solárníků z doby boomu před 14 lety ze státního rozpočtu v roce 20258 přesáhnout třicet miliard korun. Více než dvacet miliard korun chybí v návrhu rozpočtu na příští rok pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Počítá s částkou 8,5 miliardy korun, podle stávajících podmínek by ale peněz bylo potřeba mnohem více.
Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru by to znamenalo, že musí ve finančním plánu na příští rok najít více než dvacet miliard.
„Když se nám podaří razantně snížit celkový objem dotací, tak nejenom že osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro Český rozhlas Stanjura.
Celkově se na dotace tzv. podporovaných zdrojů (POZE) každoročně vydává přes 20 až 40 miliard korun. Například podle odhadu Energetického regulačního úřadu půjde letos na POZE asi 36,8 miliardy korun, loni to bylo ale jen kolem 23 miliard korun.
Výše sumy záleží na tržní cenách elektřiny v daném roce, protože dotace je zjednodušeně rozdíl mezi tržní a určitou vyšší garantovanou výkupní cenou z POZE. Čím je tržní cena nižší, tím více stoupá dotace.
Podpory platí zčásti stát z rozpočtu a zčásti spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy, a to formou takzvaného příspěvku na obnovitelné zdroje, který je součástí celkové ceny za dodávku elektřiny, jenž se účtuje konečným zákazníkům.
6 nástrojů na snížení dotací na POZE
Ministerstvo financí připravuje návrh, jak výrazně snížit celkovou sumu dotací solárních a dalších POZE. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by mělo jít o kombinaci několika opatření, která náklady na POZE zlevní o desítky miliard korun.
Podle Stanjury se má jednat o dlouhodobé opatření. „Díváme se na rok 2025, ale současně tím můžeme velmi pozitivně ovlivnit i platby za podporu obnovitelných zdrojů v letech 2026 a dál. Takže nechystáme jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet,“ dodal ministr Stanjura.
Podle vyjáření Stanjury pro český rozhlas se zvažuje za účelem osekání dotací využití „zhruba šesti nástrojů“. „Některé varianty vyžadují změnu legislativy, některé jsou exekutivní, některé jsou v kontrolní oblasti. A my určitě vybereme nějakou kombinaci těchto nástrojů,“ popsal Stanjura.
Hrozba arbitráží
Záměr ministra Stanjury na další osekání provozní podpory pro soláry z éry před 14 roky narazil na odpor investorů. Ti tvrdí, že pokud se podpora bude snižovat, stát se nevyhne arbitrážím.
Při posledním krácení dotací na soláry minulá “Babišova” vláda slíbila, že jde o finální tečku. Pokud tento slib současná vláda poruší, investoři se budou muset bránit. Česko tak může čekat další vlna solárních arbitráží.
Investoři mají na podporu nárok podle zákona, a bude-li vláda pravidla retrospektivně měnit, budou své investice chránit. Již v minulosti se podpora solárníkům několikrát krátila.
Naposledy v roce 2021, kdy podle nově stanovených výnosových stropů stát zvedl solární daň. Ta nyní funguje jako srážka přímo z tržeb, a to ve výši 20 procent. Po téměř dvouletém šetření předchozí vláda tuto změnu schválila a invostorům dala slib že jde o poslední tečku v krácení podpory.