Solární elektrárny vyrobily rekordní procento elektřiny v EU

• 20. 10. 2022
• Redakce

Nový rekord

Podle analytiků z energetické instituce Ember by tato energie stála až 29 miliard eur, kdyby pocházela z elektráren spalujících zemní plyn. Jak všichni víme, v Evropě v posledních měsících vzrostly náklady na elektřinu, ke kterým mimo jiné přispěla válka na Ukrajině. Ale věci mohly být ještě horší, nebýt rekordního podílu vyrobené solární energie. Podle analytiků dosáhla solární výroba v EU letos v létě 99,4 terawatthodin, což je 28procentní nárůst oproti 77,7 terawatthodinám loni v létě.

V období od května do srpna letošního roku EU vyrobila 12,2 procenta elektřiny ze solární energie, což je nárůst z 9 procent ve stejném období loňského roku. EU by musela letos v létě nakoupit dalších 20 miliard kubických metrů fosilního plynu, nebýt rekordního podílu vyrobené solární energie, uvádí zpráva zveřejněná institucí Ember. Na základě denních cen plynu za květen až srpen to odpovídá ušetření 29 miliard eur.

Které země EU mají největší solární produkci?

V rámci Evropské unie zaznamenalo letos v létě rekordní podíly energie vyrobené solární energií osmnáct zemí. Deset členských států vyrábělo více než desetinu své elektřiny ze solárních panelů. Nejvyšší podíly byly zaznamenány v Nizozemsku, kde solární energie činí 23 procent podílu elektřiny, následuje Německo (19 procent) a Španělsko (17 procent).

„Vzhledem k tomu, že Evropou otřásá plynová krize, solární energie přináší určitou úlevu, která je potřeba,“ uvedl Paweł Czyżak, senior analytik společnosti Ember. „Investice do solární kapacity se vyplatily. Každá terawatthodina solární elektřiny pomohla snížit spotřebu plynu a ušetřila evropským občanům miliardy,“ dodává,

Podíl 12,2% solární energie letos v létě dokonce převýšil podíl větru (11,7 procenta) a vodní energie (11 procent) v energetické spotřebě EU. To ji však stále staví o čtyři procentní body za 16,5procentním podílem uhlí. Co vše se tedy v současnosti dělá pro řešení evropské energetické krize?

Řešení energetické krize

Aby se Evropa vypořádala s energetickou krizí, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejnila řadu návrhů na omezení prudce rostoucích cen.

Patří mezi ně celoevropský plán na snížení spotřeby elektřiny, cenový strop pro přebytečné příjmy z obnovitelných zdrojů a jaderné energie, mechanismus solidarity k zachycení „masivních“ a „neočekávaných“ zisků sklízených společnostmi využívajícími fosilní paliva a státní pomoc – program na vložení další likvidity do bojujících podniků veřejných služeb. Tyto návrhy je však nutno posoudit, k čemuž budou povoláni ministři energetiky zemí EU.