Snížení emisí je pro českou ekonomiku obrovská příležitost

• 10. 12. 2020
• Redakce

Obrovská příležitost

Evropská rada bude na svém jednání tento čtvrtek hlasovat o zvýšení společného klimatického úsilí. Očekává se schválení nového společného cíle EU snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Není dosud jasné, jaký cíl by platil pro jednotlivé členské státy.

České emise jsou oproti roku 1990 nižší o 35 % už nyní. Snížení o zbývajících 20 % představuje zhruba 32 milionů tun (Mt) CO2 a je technicky i ekonomicky možné a pro stát výhodné, uvedli dnes na společné tiskové konferenci zástupci Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zvyšováním energetické účinnosti v obytných, veřejných a komerčních budovách včetně rozvoje fotovoltaických instalací na nich lze do roku 2030 v progresivním scénáři snížit emise o 13,3 Mt CO2 (v hypotetickém scénáři mapujícím ekonomický potenciál dokonce až o 16 Mt). Rozvojem obnovitelných zdrojů podle středního scénáře Komory OZE lze emise snížit o 8,4 Mt CO2.

Navržená opatření by přinesla nejméně 927 miliard korun nových investic, k jejichž vyvolání bude potřeba zhruba 300 miliard korun veřejné podpory. Tyto prostředky má stát zajistit z dostupných evropských programů: Modernizačního fondu, Fondu obnovy (Národního plánu obnovy), Fondu spravedlivé transformace, Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z výnosů emisních povolenek.

Vláda se o to sice do jisté míry snaží, ale doposud není zřejmý koncepční plán, zda se státu povede zajistit dostatečné prostředky a z jakých fondů se tak stane.

Co je potřeba udělat?

• Dostupné evropské prostředky prioritně koncentrovat do nejúčinnějších klimatických opatření: zvyšování energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Mít koncepční plán na jejich využití.
• Alokovat dostatečné prostředky pro všechny segmenty budov a instalace obnovitelných zdrojů na nich a v nich: zejména pro obytné, veřejné a podnikatelské budovy.
• Zajistit stabilní a posílené financování programu Nová zelená úsporám, který nově bude podporovat vedle rodinných domů také bytové domy (doposud byly podporovány z končícího IROPu). Do roku 2030 bude potřeba 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze ve Fondu obnovy ve výši 10 mld. Kč a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 mld. Kč.
• Pro veřejné a vládní budovy bude třeba alokace ve výši alespoň 45 až 50 miliard korun. Zatím je alokováno 12 miliard z budoucího OPŽP a 3,5 miliardy z Fondu obnovy.
• Zajistit podporu projektové přípravy pro renovace budov ve všech segmentech. Příprava trvá déle a je často složitější, než vlastní realizace. Zapojení energetických specialistů a projektantů může investici zlevnit, pomoci dosáhnout vyšších úspor energie a zároveň zajistit kvalitnější vnitřní prostředí.
• Navýšit cíl pro spotřebu OZE ve 2030 na nejméně 24 % (současný cíl je na úrovni 22 %). Zdánlivě zanedbatelný rozdíl 2 % představuje rozdíl více než 30 petajoulů čisté energie.
• Při nastavování parametrů jednotlivých výzev programu RES+ v Modernizačním fondu by měl stát preferovat lokální výrobu z OZE a aby do programu připustil vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje).
• Dokončit transpozici evropské legislativy, vč. implementace Národního energeticko-klimatického plánu.

„Zvyšování evropského cíle úspory emisí znamená jedinečný impuls pro úspory v budovách a nové obnovitelné zdroje. Další a další evropské fondy na klimatická opatření jsou naprosto vyjímečná šance na modernizaci a zotavení ekonomiky Česka, takovou příležitost podruhé nedostaneme. Jestli ji  promrháme a peníze rozdrobíme do desítky „taky-klimatických” opatření, hrozí, že stát v post-covidové době nebude mít na transformaci energetiky dost peněz. S odstupem největší klimatický problém Česka se jmenuje výroba energie z uhlí,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„V zahraničí vidíme intenzivní přípravy a zavádění zdanění uhlíku, i toto téma, například v podobě zavedení minimální ceny uhlíku v ČR fakticky zcela chybí, přitom je to jeden z nejúčinnějších nástrojů přinášející navíc úsporu na potřebné dotace i prostředky pro jejich financování včetně speciálních nástrojů nízkopříjmovým domácnostem,“ dodal Chalupa.