Senát vystavil stopku pro kontroly solárních elektráren, které prosadil ministr Stanjura

• 11. 06. 2025
• Redakce

Opakovaný protest Senátu

Záměr ministra financí Stanjury (ODS) na zavedení individuálních kontrol solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009-2010 již po druhé během letošního roku narazil na odpor Senátu. Sněmovna před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu neschválila při projednávání novely energetického zákona LEX OZE 3.

Podobný postoj včera znovu zaujal Hospodářský výbor Senátu, který se na úpravě shodl přes varování ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), podle něhož úprava ohrozí včasné přijetí předlohy, neboť by o ní musela znovu rozhodovat Sněmovna těsně před parlamentními volbami.

Celkem sedm z devíti členů výboru včera doporučilo vrácení zákona do sněmovny s úpravou. Tu navrhl předseda výboru Miroslav Plevný (STAN) a týká se zrušení individuálních kontrol ziskovosti majitelů solárních elektráren. Tento pozměňovací velmi sporný návrhT do novely energetického zákona LEX OZE 3 prosadilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Sporná kontrola

Navržená legislativní úprava v rámci LEX Plyn se týká individuálních kontrol výnosnosti solárních elektráren, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od 30 kilowattů, podle aktuální novely by měl být jejich okruh zúžen na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda tím chce ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie.

Ministr průmyslu Vlček (STAN) na senátory opakovaně apeloval, ať novelu LEX Plyn schválí v poslanecké verzi a neprovádí v ní žádné úpravy.

Podle předsedy senátního výboru Miroslava Plevného (za STAN) ale opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné a v některých případech nesplnitelné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR. Plevný má za to, že kontrolám by nemohli vyhovět provozovatelé elektráren, kteří je koupili v nedávných letech, čímž by se vystavili pokutě až 50 milionů korun.

Ve svém projevu Miroslav Plevný zdůraznil, že zvýšení limitu pro kontroly solárních elektráren ze 30 na 145 kilowattů je nedostatečné. „Kontroly se i poté budou vztahovat na 1400 firem. Nic dobrého to nepřinese, v praxi je to neproveditelné. Individuální kontroly jsou také v rozporu s notifikací podpory obnovitelných zdrojů, kterou odsouhlasila Evropská komise,“ řekl senátor Plevný.

Chaos v legislativě

Na přítomné senátory rovněž apeloval vrchní ředitele sekce energetiky na ministerstvu průmyslu René Neděla. Podle Neděly novela LEX Plyn také upravuje legislativně proces digitalizace stavebního řízení. Pokud novela nebude schválena do konce června, vyvolá to chaos v povolovacích řízeních.

Vzhledem k blížícímu se termínu voleb do sněmovny  na počátku října a probíhající politické krizi v důsledku bitcoinové aféry nyní vážně hrozí, že tento důležitý zákon nebude nakonec ve sněmovně projednán a spadne pod stůl.

Co dalšího zavádí novela LEX Plyn?

Novela LEX Plyn má za cíl zkrátit povolovací procesy až o pět let pro nové plynové zdroj . Předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.

Novela také také obsahuje zákaz používání takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na přeměnu přebytečné elektrické energie na teplo vypouštěné do ovzduší a používané hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny nízká.

Výrobny elektřiny z OZE s výkonem nad 15 megawatt novela zařazuje mezi stavby pro energetickou bezpečnost. V případě větrných elektráren se bude limit vztahovat k celému větrnému parku.