Schváleno: Parlament schválil „stopku“ spekulativnímu blokování kapacity distribuční sítě

• 01. 07. 2025
• Redakce

Nerealistická čísla, blokovaná kapacita

V letech 2021–2023 podali investoři v Česku žádosti o připojení zdrojů o výkonu neuvěřitelných 104 GW – téměř pětkrát tolik, kolik činí aktuální instalovaný výkon celé elektrizační soustavy. Distribuční společnosti přitom schválily jen zhruba 27,4 GW, vyplývá z dat a zprávy ERÚ. I to je ale objem, který by při plném výkonu pokryl trojnásobek běžné spotřeby ČR v pracovní den. Čísla tak potvrzují, že podstatná část požadavků je čistě spekulativní.

„Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Zablokovaná kapacita brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů, které jsou připravené ke stavbě. Novela je nezbytná, pokud chceme uvolnit síť pro reálné projekty,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT).

Nevratná záloha jako filtr

Novela energetického zákona – tzv. Lex Plyn – proto zavádí jednoduchý, ale podle odborníků účinný nástroj: nevratnou část paušální platby za rezervaci kapacit. Její konkrétní výši stanoví vyhláška, předpokládá se ve výši 50% podílu na oprávněných nákladech připojení, což je současná obvyklá výše zálohy.

Jde o zásadní změnu, která má přimět investory pečlivě zvažovat, zda o připojení skutečně usilují. Nevratný poplatek sníží motivaci podávat hypotetické nebo zcela nereálné žádosti, které dnes bez reálného investičního záměru blokují síť.

Revize starých smluv a uvolnění kapacity

Druhým klíčovým opatřením novely je přechodné ustanovení, které se vztahuje i na staré, dosud nerealizované smlouvy. Pokud žadatel o připojení do 15 měsíců od účinnosti novely neakceptuje úpravu podmínek připojení dle nových pravidel, smlouva automaticky zanikne.

Tím se uvolní kapacita pro nové, skutečné zájemce. Návrh přitom nezasahuje do oprávněných očekávání investorů – poskytuje dostatek času pro vyjednání dodatků a jasně odděluje vážné projekty od spekulací.

„Zavedení kauce a vyčištění starých, dávno mrtvých a spekulativních smluv je správným krokem. Důležitý je princip amnestie, pokud žadatel ví, že projekt nepřipojí, bude mít možnost odstoupení od smlouvy a vrácení minimálně části zaplacené zálohy. Je však potřeba neotálet, aby distributorům nevzrůstaly náklady s rezervovaným připojením. Pokud chceme, aby energetická transformace proběhla rychle a efektivně, musíme síť zpřístupnit těm, kdo skutečně staví,“ komentuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Návrh chrání síť a motivuje k férovému přístupu

Z pohledu reálných investorů jde o dobrý a dlouho diskutovaný návrh, uvádí zástupci CAFT a Komory OZE. Zavádí transparentní a férový rámec, snižuje zbytečné nároky na dimenzování sítě a přináší rovnováhu mezi právní jistotou a veřejným zájmem. Administrativní či právní náklady budou minimální, přínosy v podobě efektivnějšího využití kapacit a odblokování trhu jsou podle expertů zásadní.

Dnes Poslaneckou sněmovnou schválena novela Lex Plyn a doprovodná vyhláška, která bude odpovídajícím způsobem nastavena Energetickým regulačním úřadem, přináší důležitý krok k modernější a stabilnější elektroenergetice.

Konec individuálních kontrol výnosnosti a přiměřenosti státní podpory

Solární elektrárny z období solárního boomu v letech 2009 a 2010 nakonec nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti a přiměřenosti státní podpory. Sněmovna ve středu schválila pozměňovací návrh Senátu k novele energetického zákona přezdívané Lex plyn a na jeho návrh individuální kontroly vypustila.

Novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn původně navrhovala jen snížení hranice pro kontroly, díky kterým by se snížil i počet kontrolovaných elektráren zhruba na 1500.

Provozovatelům starších solárních elektráren nyní odpadla chystaná administrativní zátěž a právní nejistota. „Řada z nich dnes nedisponuje potřebnými účetními a technickými doklady starými více než 15 let, jejichž předložení by mohlo být v praxi obtížné nebo nemožné. Z pohledu dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů považujeme za klíčové, aby podpora byla nastavena systémově a předvídatelně,“ říká advokátka Frank Bold Advokáti Kristýna Ropková.

Dozor nad solárníky prosazoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se záměrem ušetřit v rozpočtu 20 miliard Kč, které by normálně vyplatil na podporu starých fotovoltaik. Nakonec však tyto peníze musela vláda letos na zelené zdroje stejně poslat.

Zákaz mařičů energie

Novela také zakazuje tzv. mařiče elektřiny, které jsou určeny ke spotřebě přebytečné elektřiny ze sítě, kterou však nevyužívají nijak efektivně. Změna zákona provozovatelům těchto zařízení zakazuje poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy, za kterou by jinak dostaly zaplaceno.

„Zákaz mařičů jasně říká, že není možné posílat přebytečnou energii takříkajíc pánu bohu do oken ve chvíli, kdy bude možné ji například ukládat do baterií,“ uvedl ministr průmyslu Vlček.

Podle resortu je provoz zařízení, která maří energii a nevyužívají ji pro ukládání nebo transformaci na jinou formu energie, neudržitelné.

Zjednodušení výstavby nových obnovitelných zdrojů

Dále novela rozšiřuje povinnosti výkupu tepla z OZE i na odpadní teplo. Podle Komory OZE jde o krok správným směrem v souladu s evropskou legislativou.

Úprava zákona také zjednodušuje stavbu nových obnovitelných zdrojů. Projekty s instalovaným výkonem nad 15 MW by se měly nově zařadit mezi strategické stavby pro energetickou bezpečnost a jejich povolování by se zrychlilo.

Velké solární a větrné parky nad 15 MW výkonu budou mít postavení zařízení pro energetickou bezpečnost Česka, podobně jako velké plynové elektrárny. Povolování výstavby velkých obnovitelných zdrojů elektřiny se zjednodušší a zrychlí.

Za nešťastné však Komora  OZE považuje rozlišení výroben z obnovitelných zdrojů podle výkonu. „Namísto hranice 15 MW by měla být hranice 1 MW. Přijatý přístup považujeme za diskriminační,“ řekl šéf komory Štěpán Chalupa. Další výtku směřoval k podmínkám aukčních podpor, které by se podle něj měly vztahovat i na malé vodní elektrárny.