Rozvoj české komunitní energetiky bude podmíněn kvalitou nastavené finanční podpory 

• 30. 10. 2020
• Redakce

Případové studie ze zahraničí ukazují, že jedním ze základních hnacích motorů rozvoje komunitní energetiky je vhodně nastavená finanční podpora. Co se osvědčilo a na co si naopak dát pozor? 

Finanční podpora komunitní energetiky v Německu

Německo je jedním z průkopníků komunitní energetiky v Evropě. Energetické komunity zde začaly vznikat již na počátku 80. let 20. století jako alternativa k centralizované fosilní a jaderné energetice. Roku 2012 vlastnily energetické komunity v Německu polovinu všech instalovaných kapacit obnovitelných zdrojů energie. 

Hlavním důvodem masivního rozvoje komunitní energetiky je propracovaný systém finanční podpory upravený v zákoně o obnovitelných zdrojích energie (Erneuerbare-EnergienGesetz – EEG). Základem finanční podpory byl do roku 2014 systém výkupních cen (feed-in tariff), jehož výhody spočívají v následujícím:

• Investiční jistota: Za každou kWh elektřiny z OZE dodanou do sítě byla výrobci vyplácena stabilní a časově garantovaná částka, obvykle po dobu 20 let. 
• Postupně klesající podpora: Vyplácena podpora měla postupně klesající tendenci, aby byli výrobci motivováni k inovacím a investicím do nákladově efektivnějších technologií. 
• Žádná zátěž pro státní rozpočet: Systém podpory byl financován prostřednictvím příplatku (EEG Umlage) k účtům za elektřinu za každou spotřebovanou kWh. Byl založen na principu „znečišťovatel platí“, tedy čím více kWh někdo spotřebuje, tím více zaplatí za negativní externality spojené s výrobou elektřiny. 

V letech 2014 – 2017 byl systém výkupních cen z velké části nahrazen aukcemi. Německo tak reagovalo na Sdělení Evropské komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, které poskytování finanční podpory přizpůsobuje tržním principům.

Například pro solární elektrárny o výkonu větším než 750 kW v Německu nově vznikla povinnost soutěžit o finanční podporu s ostatními výrobci, přičemž nárok na podporu získá ten, kdo za dodanou kWh do sítě nabídne nejnižší cenu. Na rozdíl od systému výkupních cen, který měří všem stejným metrem, tedy systém aukcí poskytuje výhodu především větších výrobnám OZE, které si z důvodu úspory z rozsahu mohou dovolit nabídnout v aukci své služby za nižší ceny než malé komunitní výrobny. 

Tato změna se negativně podepsala na rozvoji německé komunitní energetiky. Zatímco roku 2013 v Německu vzniklo 129 nových energetických komunit, v letech 2014 a 2015 množství nově založených komunit kleslo na 54 a 40 a v  letech 2018 a 2019 na pouhých 14 komunit ročně.

Roku 2012 tvořily finanční prostředky energetických komunit 36 % ročních investic do obnovitelných zdrojů energie v zemi. Roku 2016 tyto roční investice klesly na pouhých 15 %. Tento trend nelze přičítat přesycení trhu, protože obecně se energetika z OZE v Německu rozvíjela. Příčinnou souvislost mezi zavedením aukcí a úbytkem komunitních projektů potvrzuje ve svém šetření například Evropská komise i řada akademiků. 

Nový systém finanční podpory v Německu tedy hraje do karet spíš větším energetickým společnostem, zatímco rozvoji energetických komunit příliš neprospívá. Jedním z řešení problému může být vytvoření zvláštní kategorie aukcí pro malé komunitní projekty, o jejichž zavedení zákonodárci v Německu sice diskutovali, avšak do zákona o obnovitelných zdrojích energie se tyto myšlenky dosud nepromítly. 

Jak bude vypadat finanční podpora komunitní energetiky v České republice?

V současnou chvíli míří do prvního čtení v Poslanecké sněmovně novela zákona č.165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Tato novela upravuje systém podpory obnovitelných zdrojů energie pouze obecně. Přímo podporou komunitní energetiky by se měla zabývat až další novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která však dosud nemá ani podobu věcného záměru. Nicméně již z nyní projednávané novely vyplývá několik zásadních bariér pro rozvoj komunitní energetiky:

Novela nepočítá s finanční podporou pro solární elektrárny, přestože se jedná o nejdostupnější OZE v České republice, které budou v komunitní energetice nejvíce využívány. 

Finanční podpora má být stanovena vládním nařízením na dobu 3 let. Na rozdíl od podpory v Německu, která byla garantována na 20 let, tedy není pro komunitní projekty poskytnuta dostatečná investiční jistota. 

Výrobny nad 1 MW (u větrných elektráren s výkonem nad 6 MW nebo 6 jednotek) budou o podporu soutěžit v aukci. V novele není zmiňována žádná zvláštní kategorie podpory pro komunitní projekty. Hrozí tedy stejné riziko jako v Německu.

Modernizační fond jako příležitost pro komunitní energetiku? 

MŽP zároveň připravuje pravidla pro rozdělování peněz z Modernizačního fondu. Jedná se celkem o 120-150 mld. Kč, které by měly sloužit k transformaci energetiky. Část z nich by měla být určena právě na podporu komunitní energetiky.

Na rozdíl od výše zmiňované provozní podpory se jedná o jednorázovou investiční podporu, která může být s provozní podporou kombinována. Podporu na jednotlivé projekty bude možné čerpat již od roku 2021.

Zatím však nejsou známy bližší podmínky poskytnutí podpory ani administrativní náročnost čerpání těchto prostředků. Je proto otázkou, zda na ně energetická společenství skutečně dosáhnou, nebo stejně jako u aukcí ustoupí do stínu větších výrobců.

Autorka: Eliška Beranová, AK Frank Bold