Rozdělení eurofondů nepomůže k dosažení vyšších klimatických cílů

• 02. 09. 2021
• Redakce

Sporné využití eurofondů

Vláda se v polovině září chystá schvalovat Dohodu o partnerství. Podle ní se bude rozdělovat 550 miliard korun skrze operační programy evropských fondů. Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA upozorňují, že připravovaný dokument bude zastaralý už ve chvíli, kdy ho vláda schválí. Hlavním problémem je, že neodpovídá novým cílům EU na snižování emisí.

Evropská komise v červenci představila legislativní balíček s názvem Fit for 55, který navýšil klimatické cíle EU. Do roku 2030 mají emise klesnout o 55 % oproti roku 1990. Navyšují se také evropské cíle úspor energie z 32,5 % na 39 % a podíl obnovitelných zdrojů z 30 % na 40 %. Česká republika neplní ani své současné cíle v oblasti úspor a na evropský vývoj směrem k přísnější ochraně klimatu nebyla schopna zareagovat.

Zástupci Hnutí Duha a CDE uvedli, že na podporu obnovitelných zdrojů energie a úspor energie je v Operačním programu Životní prostředí 19,2 miliardy korun a v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 19,7 miliardy korun. Peníze podle nich vycházejí ze současných cílů národního klimaticko – energetického plánu a nebudou stačit.

„Ani s prostředky Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu tak Česká republika nevyčlenila dostatek prostředků, aby mohla financovat dosažení nových klimatických cílů,“ uvedly organizace.

Další diskuze v Bruselu

Kritici v souvislosti s tím odkázali například na v červenci zveřejněný balík klimatických návrhů Evropské komise. Zmínili návrhy na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 ze současných 30 procent na 40 procent či na výrazné omezení spotřeby energií a zároveň na zvyšování energetické účinnosti.

O návrzích komise budou debatovat členské státy a Evropský parlament. Hnutí Duha a CDE ve zprávě připomněly také nový cíl EU, podle něhož by se měly do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 místo dřívějšího plánovaného poklesu o 40 procent. Dohoda o partnerství ale podle organizací s navyšováním cíle nepočítá.

Chybějící propojení mezi operačními programy

Jako další problém vidí skutečnost, že jsou operační programy „úzce rozděleny“ mezi ministerstva. Zástupci organizací míní, že podpora klimatických opatření je tak omezená jen na operační programy, které ji mají „v popisu práce”.

„Nejdeme na to chytře. Chybí propojení mezi operačními programy, které by pomohlo Česku při plnění klimatických cílů napříč ekonomikou. Podpora inovací a podnikání by tak mohla směřovat do aktivit spojených s novou energetikou,“ popsala Jana Maussen z CDE. Maussen zdůraznila nutnost spolupráce příslušných ministerstev.

„Proměna evropské energetiky i změna klimatu postupují rychleji, než česká vláda přemýšlí. Pokud chceme držet krok se špičkovými evropskými ekonomikami, budeme muset hledat další prostředky pro investice do čistých zdrojů energie a cesty, jak ještě více snižovat vysokou energetickou náročnost našich budov i průmyslu,“ dodal Ondřej Pašek, expert na dotace v energetice, který působí v Hnutí Duha.