Řežábek (ČEZ): Nejlevnějším zdrojem je dnes fotovoltaika, klesá i cena větrných elektráren

Střednědobé scénáře zaměřující se na připravenost na dnes již probíhající změny v oblasti spotřeby energie upozorňují na hrozící úskalí. Jak se vypořádat s trendem dekarbonizace? Dokáží obnovitelné zdroje nahradit uhlí? Jakou roli bude hrát plyn a jaderná energie a je na změny připravena přenosová soustava? Nejen na to se zaměřili účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

ČEPS


Karel Vinkler ze společnosti ČEPS, která je provozovatelem přenosové soustavy, se v úvodu diskusního setkání zaměřil na zdrojovou přiměřenost do roku 2040. Její posouzení vyplývá z evropské legislativy, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943. Vyžaduje vyhodnocení na evropské, národní, případně i regionální úrovni, například vyhodnocování kritických scénářů pro země V4.

Hrozí nedostatek zdrojů?

Cílem je identifikovat potenciální problémy se zdrojovou přiměřeností ve střednědobém horizontu. ČEPS počítá v tomto ohledu se základním scénářem a nízkouhlíkovým scénářem.

 „V základním scénáři se problém objeví už v roce 2030. Tento problém je ještě řešitelný určitými opatřeními. V roce 2040 už však podle obou scénářů předpokládáme kritický stav, kdy je soustava víceméně neprovozovatelná,“ uvedl Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie společnosti ČEPS.

Jakékoli rychlejší utlumování uhlí problém ještě akceleruje. Karel Vinkler rovněž hovořil o aktuálních výhledech exportních možností elektrické energie z České republiky. Exportní bilance je podle jeho slov pro nejbližší období v plusových hodnotách v rozsahu 14 TWh. V horizontu pěti let ovšem klesne na vyrovnaný stav a v roce 2040 se v tomto ohledu naopak drasticky sníží na -23 TWh.

Elektrickou energii na export budou v té době nabízet například skandinávské země, což je pro Českou republiku nevýhodný zdroj přes dvě přenosové soustavy. Navíc taková hodnota v roce 2040 je už na samé hranici možností přenosové soustavy. Další pokles, to znamená větší požadavek na import, by už vyžadoval rozšíření přenosové soustavy.

Hlavní výzvy současné energetiky


Ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ Pavel Řežábek navázal pohledem na problematiku v širším, evropském kontextu. Podle jeho slov existují pro energetiku tři určující cíle. Jsou jimi dekarbonizace stanovená v EU na výši minimálně 40 % oproti stavu z roku 1990, dále energie z obnovitelných zdrojů v minimální výši 32 % a konečně energetické úspory v minimální výši 32,5 % oproti roku 2007.

Tlak na dekarbonizaci, a tím i na cenu povolenek vzhledem ke stanoveným prioritám nové Evropské komise podle Pavla Řežábka navíc dále poroste.

„Otázkou je, jaké zdroje nám při takovém trendu do roku 2030 zůstanou, co bude mít ještě cenu provozovat a co se ještě vyplatí,“ sdělil Řežábek. Řešením jsou obnovitelné zdroje, které v evropském kontextu extrémně zlevnily, a to za posledních deset let na jednu osminu. Pokud jde o náklady na výrobu, je dnes podle Pavla Řežábka ze společnosti ČEZ vůbec nejlevnější fotovoltaika, klesá i cena větrných elektráren.

Ve středoevropském regionu na to nicméně reaguje Česká republika nejméně pružně. Do roku 2030 má stanoven podíl obnovitelných zdrojů na 16,9 %, Maďarsko na 19,1 %, Slovensko na 25 a Polsko dokonce na 25,5 %. V závěru svého vystoupení Řežábek připomněl, že takzvaně utopené náklady v souvislosti se špatnými rozhodnutími ohledně fotovoltaiky v minulosti by neměly mít určující vliv na rozhodování směrem do budoucnosti.

Pokud jde o evropský mimořádně ambiciózní cíl energetických úspor, ten označil za politické rozhodnutí bez přihlédnutí k ceně jeho realizace, která při požadavku 32,5 % snížení spotřeby do roku 2030 bude znamenat náklady v rámcové výši až 2 % HDP. 

Budoucí struktura spotřeby energie


Tomu, jaká bude struktura spotřeby energie, se věnoval Michal Macenauer z EGÚ Brno. „To, co se v následujících dvaceti letech bude dít, bude překotné odstavování energetických zdrojů. Na druhou stranu každá koruna ekonomického růstu má nároky na spotřebu energie. To je třeba si uvědomit, pokud je naším cílem, aby ekonomika rostla,“ zhodnotil Michal Macenauer.

Velké změny očekává v souvislosti s rozvojem elektromobility, jejíž podíl v dopravě odhaduje pro rok 2040 asi na 20 %, v roce 2060 přibližně na 60 %. Spotřebu energie v predikcích do roku 2060 podle odhadů EGÚ zvedají elektromobily z hlediska poptávky elektřiny v České republice až o 100 TWh, což je navýšení, které není možné pokrýt dovozem.

Zdrojovou základnou elektroenergetiky s výhledem do roku 2050 by pak měla být fotovoltaika s velký podílem akumulace, a především spotřeba plynu, která se bude zřejmě navyšovat až o 60 %. V každém případě bude podle Macenauera význam energie ve společnosti narůstat, a to jak s procesem dekarbonizace, tak s otevřenou otázkou ohledně jaderné energie a nárůstu spotřeby zemního plynu.


Z pohledu technologické firmy se k tématu vyjádřil Tomáš Hüner ze společnosti Siemens. Připomněl, že 31 % energie spotřebovává průmyslu a 25 % domácnosti jakožto největší skupiny odběratelů. V průmyslu patří mezi nejvýznamnější oblasti z hlediska energetiky výroba kovových konstrukcí, výroba motorových vozidel a výroba strojů a zařízení. Je přitom podle jeho slov otázkou, do jaké míry se bude tento stav měnit.

„V naší firmě cítíme velkou chuť zákazníka snižovat energetickou náročnost, což se děje prostřednictvím digitalizace, robotizace a zkracováním inovačních cyklů,“ uvedl Tomáš Hüner.

Zákazníci ve vysoce konkurenčním prostředí preferují rychlost, flexibilitu, kvalitu, efektivitu a bezpečnost. Poskytovaný efektivní energetický management díky softwaru, který monitoruje spotřebu energie, a díky následné analýze dat, vede ke snižování spotřeby. U průmyslových produktů se podle Hünera jedná o 7 až 10 procent, s použitím internetu věcí až o dalších 10 %. To by mohlo alespoň částečně pokrývat nárůst spotřeby spojený s elektromobilitou.


Vladimír Zadina z ČEZ ESCO v závěru diskusního setkání upozornil, že je přes všechny prognózy potřeba stále pracovat s reálnými čísly z dnešního světa.

„Předpovědi do roku 2060, to je jako energetická predikce z roku 1919 na rok 1960. Technologie se obrovským způsobem mění,“ řekl Vladimír Zadina. Predikovat na tak dlouhé období je podle něj pro jednotlivá technologická odvětví možné velmi těžko.

Ukazuje to například technologický pokrok v oblasti fotovoltaiky nebo v oblasti akumulace. To, co by podle Zadiny mohlo změnit společenský pohled na energetiku, je fenomén spojený se jménem Grety Thunbergové. Uvedl, že ČEZ ESCO mění strategii v oblasti dopadu na klima, a to také na základě zjištění, že až 55 % zákazníků chce s tímto tématem pracovat.