Rekordní výroba solární elektřiny v Česku v roce 2025

• 09. 01. 2026
• Redakce

Elektřina: Spotřeba meziročně roste nepřetržitě už 16 měsíců

Meziročně rostla spotřeba elektřiny v uplynulém roce ve všech měsících. Pokračoval tak trend z roku 2024, kdy byl kontinuální růst pozorován již od září. V roce 2025 byla spotřeba meziročně vyšší o 3,2 %, ale po očištění o vliv počasí to bylo 2,5 %. Nejvyšší růst byl zaznamenán v únoru a březnu, naopak nejnižší v lednu. Situace je zcela opačná, pokud spotřebu porovnáme s obdobím před energetickou krizí (2017-2021). Zde je stále dost viditelný pokles a to o 6,3 %.

„To je dáno hlavně samovýrobou střešních fotovoltaických systémů a masivním rozvojem energeticky úsporných projektů v podnicích, domácnostech a výrazně přispěly i velké EPC projekty ve veřejném sektoru,“ konstatuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

„Zajímavým fenoménem je také to, že v posledních měsících je růst spotřeby elektřiny prakticky totožný s růstem HDP. Spotřebu elektřiny jsme používali jako dobrý prediktor výkonnosti ekonomiky v době začátku covidu a prvních uzavírek. Nyní se ukazuje, že to že to funguje i v současné době a růst je dobrým znamením pro českou ekonomiku do dalších měsíců,“ dodává Palaščák.

Rekordní výroba energie ze solárů

Meziročně obnovitelné zdroje energie (OZE) v Česku vyrobily o 3,5 % méně hlavně díky slabému výkonu vodních zdrojů.  V uplynulém roce se vyrobilo 6540,1 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. To je meziročně o 3,5 % méně, ale oproti průměru 2016-2023 je to značný nárůst o 36 %.

Na výrobě z OZE se z 71,7 % podílely fotovoltaické elektrárny, z 19,4 % vodní elektrárny a z 8,9 % větrné. Tyto tři zdroje dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 9,7 %, což je ale méně než v uplynulém roce. Tento negativní výsledek je způsoben hlavně velmi slabou výrobou z vodních zdrojů, která byla zapříčiněna nedostatkem srážek a následně hydrologickým suchem.

Meziročně se o 20 % více elektřiny vyrobilo z fotovoltaických elektráren. To bylo dáno hlavně nárůstem instalovaného výkonu cca o 22 %. Oproti průměru 2016-2024 byl nárůst výroby dokonce o 88,7 %. V letních měsících je výroba téměř dvojnásobná, což při objemu výroby není zanedbatelné číslo. „To byl také jeden z důvodů častých nulových či záporných cen elektřiny během léta,“ konstatuje Kamil Rajdl.

Výroba z vodních elektráren byla meziročně o 41 % nižší a oproti průměru 2016-2023 o 26,2 %. V žádném měsíci nebyla výroba vyšší než je průměr. Společně s rokem 2018 byla tato výroba historicky nejnižší (analyzováno 2016-2025). „Oproti minulému roku není překvapením, že výroba byla nižší, protože se tam projevily zářijové povodně i lednové tání sněhu, ale tak výrazný deficit oproti celému období 2016-2024, které bylo z velké části suché, značí významnost hydrologického sucha minulý rok. To je samozřejmě nebezpečné pro zajištění dodávek elektřiny v budoucnosti, protože vodní zdroje se stávají dosti variabilní a nespolehlivé,“ glosuje Kamil Rajdl.

Větrné elektrárny v roce 2025 také moc nepřispěly k celkové výrobě elektřiny z OZE. Meziročně byla výroba nižší o 18 % a oproti období 2016-2024 o 5 %. Nejvíc výroby bývá v zimě, ale letos tomu tak nebylo. Větrné počasí naopak panovalo na podzim.