Rekapitulace: Babišův solární dárek, aneb 7 hlavních události, které nejvíce zahýbaly českou fotovoltaikou v roce 2019

• 02. 01. 2020
• Redakce

Pojďme si spolu zrekapitulovat 10 největších událostí, které letos zahýbaly českou fotovoltaikou a nejspíše budou udávat další „tón vývoje trhu“ v roce 2020.

1. Navýšení růstu fotovoltaiky v rámci NKEP

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nejprve v lednu do Bruselu odeslalo velmi „pesimistický“ návrh Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). V původním návrhu NKEP se počítalo s velmi zanedbatelným růstem fotovoltaiky v letech 2021-2030 v řádku několik MW ročně.

Brusel však původní návrh NKEP zamítl a požádal Česko o jeho přepracování. V následné aktualizaci NKEP české ministerstvo průmyslu a obchodu zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren. Ty by měly narůst až o 1900 megawattů.

Tuto úpravu přivítali zástupci celé fotovoltaické branže. Nicméně, podle analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) je potenciál růstu české fotovoltaiky do roku 2030 mnohem vyšší, jen na střechách rodinných domů a firemních budov by mohlo vyrůst až 4 000 MW. Další obří potenciál rozumný rozvoj fotovoltaiky „na zemi“ skrývají brownfieldy nebo neúrodná půda…

2. Boom baterek

Rozvoj bateriových energetických systémů skladování (BESS) energie patří mezi strategické cíle rozvoje energetiky v EU stanovené v tzv. Zimním energetickém balíčku (ZEB). Rozvoj BESS se předpokládá v čisté mobilitě a také v domácích nebo průmyslových systémech akumulace energie.

S ohledem na vývoj energetiky v Česku, kde zatím schází tolik potřebná legislativa pro provoz zejména velkých BESS v segmentu před elektroměrem (nebo volně stojících BESS), je poměrně velkým překvapením realizace 2 velkokopacitních BESS o výkonu přes 4 MW a několika desítek komerčních BESS v roce 2019. V rezidenčním segmentu se v Česku (hrubý odhad) letos instaluje cca 1800-2000 nových lithiových akumulátorů.

Česko se tak dostává na špičku trhu BESS ve střední Evropě, kde poráží například Polsko, Rakousko nebo Maďarsko, kde se však na rozdíl od Česka velmi slibně rozvíjí fotovoltaický trh v řadě stovek MW ročně.

Podle výzkumné zprávy InnoEnergy SE může do roku 2025 evropský trh s bateriemi dosáhnout objemu 250 miliard eur. Je vysoce reálné, že Česko může v tomto období dosáhnout až 150 MW nových BESS.

3. Nová legislativa se odkládá

Česko mělo v roce 2019 přijmout 2 klíčové novely pro rozvoj sektoru OZE v České republice, a to novelu energetického zákona (NEZ) a novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (NZPOZE).

Na obou novelách pracuje expertní tým MPO, avšak do dnešního dne ani jedna z novel zatím nezamířila do projednávání v parlamentu. Kvůli legislativním problémům se NZPOZE na počátku prosince vrátila po projednání na vládě zpět k úpravám na MPO. NEZ se chystá a do parlamentu dorazí na počátku ledna či února 2020.

4. Nejistota kolem prověrek návratnosti investic do FVE

Návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (NZPOZE) je velkou výzvou pro provozovatele FVE uvedených do provozu v letech 2009-2010. Právě pro tyto velké FVE má NZPOZE zavést systém kontrol nadměrné podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (tzv. kontroly překompenzace).

Podle (zatím neověřených informací) týdeníku Euro NZPOZE neprošla schválením Legislativní rady vlády s tím, že její další nová verze může zahrnovat výraznější omezení vyplacených dotací. To odpovídá dřívějšímu prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který plánuje omezení podpory solárníkům až o šest miliard korun ročně.

V poslední době se mezi solárníky šíří spekulace, že Havlíčkem vedené ministerstvo průmyslu chce snížit povolenou míru ziskovosti solárních elektráren z 8,4 na 6,3 procenta ročně. Fotovoltaika tím bude znevýhodněna oproti jiným obnovitelným zdrojům, kterým stát milostivě povolí vyšší míru ziskovosti. Navíc, pokud se tyto spekulace potvrdí, pak vláda hodlá ziskovost provozovatelů FVE snížit více než Brusel, který před 2 lety schválil možnost kontroly překompenzace.

5. Dynamický růst české střešní fotovoltaiky

V roce 2019 český fotovoltaický trh pokračoval v dalším růstu, a to již třetím rokem v řadě za sebou. Oproti roku 2018, kdy se nově instalovalo cca 10-12 MW zejména ve střešních FVE, letos co do instalovaného výkonu trh ovládly firemní fotovoltaické instalace.

Prvotní odhady portálu www.solarninovinky.cz počítají v roce 2019 s růstem české fotovoltaiky na úrovni 25- 28 MW ročně, což je více než dvojnásobek oproti roku 2018. V segmentu domácích střešních FVE se letos může připojit až 2700-3000 nových instalací. Více než 70 % všech nových FVE obsahuje lithiové baterie.

Lídrem trhu české fotovoltaiky v rezidenčním segmentu stejně jako v roce 2018 zůstává společnost S-power, která letos instalovalo rekordní počet 1240 malých domácích střešních elektráren.

Níže uvádíme tabulku TOP 7 největších instalatérů rezidenčních FVE v Česku v roce 2019 dle průzkumu trhu portálu www.solarninovinky.cz:

S-Power: 1240 FVE
ČEZ: 560-600 FVE
E.ON: 350-400
Solar invest/PRE: 100-150
Innogy/RWE: 100-150
Czech Energy Team: 100-150
bc engineering: 100-150.

6. Další podpora pro nové FVE na střechách

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má Česká republika namířeno k bezemisní energetice. V praxi to znamená rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Ve věci OZE ministr Havlíček prohlásil, že stát je i v budoucnosti připraven podporovat fotovoltaické zdroje na investiční bázi. „Tedy zdroje na rodinných domcích, malých firmách, na zemědělských usedlostech budeme dále podporovat. Tam nám to dává velký smysl,“ podotkl Havlíček.

Na počátku prosince MPO vyhlásilo 2 nové programy v rámci dotací z programu OPPIK, které investičně podpoří až 70% nové instalace FVE, nebo FVE v kombinaci s bateriemi či elektromobilitou.

Navíc, v polovině prosince prezident Zeman podepsal novelu zákona o emisních povolenkách, která zavádí povinnost z těchto příjmů financovat Energetický modernizační fond na podporu projektů OZE v letech 2020-2030 v řádu přes 100 miliard Kč.

7. Babišův solární dárek pod stromeček

Těsně před Vánocemi oznámil premiér Babiš představil novou strategickou vizi rozvoje České republiky v letech 2020-2050 pod názvem Národní investiční plán (NIP).

Premiér Babiš je přesvědčen, že na úrovni domácností se v příštích letech bude odehrávat malá energetická revoluce. Právě domácnosti totiž budou ve stále větší míře využívat moderní decentrální technologie, včetně výroby a akumulace energie, a české domy tak budou stále více „smart“. Obdobné trendy budeme sledovat i u soukromého sektoru a veřejné správy. Cílem NIP bude proto podpora projektů energetických úspor.

Součástí NIP bude další pokračování úspěšného programu podpory pro nové FVE na střechách domů Nová zelená úsporám i po roce 2020. Konkrétně se má po roce 2020 podpořit až 50 000 projektů rodinných domů vybavených střešní FVE.

NIP dále zmiňuje podporu až pro 1300 komplexních nebo dílčích revitalizací budov v majetku veřejného a neziskového sektoru z pohledu snížení energetické náročnosti, včetně podpory OZE. Jako další nové priority pro Ministerstvo životního prostředí stanoví NIP dále následující:

– až 40 MWp výkonu FVE, který může být instalován na technologiích v majetku veřejného sektoru;
– až 50 nových budov veřejného a neziskového sektoru s parametry pasivní či aktivní budova;
-až 100 projektů zaměřených na tzv. koncept energeticky plusových (Positive Energy District – PED) čtvrtí, či obcí

Blýská se konečně na lepší časy pro fotovoltaiku v Česku?

Po nezvládnutém solárním boomu z let 2008-2010 fotovoltaiky v Česku, kdy se během krátkého období „podařilo nainstalovat“ 2200 MW nových elektráren, upadl sektor solární energetiky v nemilost ze strany českého státu. Solární boom na střechách v letech 2012-2013 definitivně zařízla v roce 2013 bývalá šéfka ERÚ Alena Vistásková, která prosadila totální ukončení provozní podpory pro nové FVE od roku 2014.

V letech 2014-2016 se rozvoj české fotovoltaiky prakticky zastavil na úrovni 1-2 MW nového výkonu ročně. V těchto letech fotovoltaika v Česku zažila téměř stav „klinické smrti“, ale pacient naštěstí nezemřel.

V letech 2016-2017 se díky intenzívní práci členů Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) podařilo prosadit investiční podporu pro nové FVE na střechách v rámci dotačního projektu Nová zelená úsporám. Později přišly i dotace z OPPIK pro firmy.

V letech 2017 až 2019 došlo k obnovení růstů české fotovoltaiky na střechách v řádu jednotek až desítek MW ročně.

Každopádně v roce 2019 skončila „dekáda“ promarněného rozvoje české fotovoltaiky. Doufejme, že v roce 2020 začne nová „dekáda“ smysluplného a udržitelného rozvoje fotovoltaiky nejen na střechách, ale i na brownfieldech.