První vodíkové město se rodí v Ostravě

• 10. 03. 2021
• Redakce

Vodíková perspektiva

Společnosti, které v současnosti zásobují zemním plynem 85 procent domácností na britských ostrovech, hodlají do roku 2025 kompletně převést na vodík jednu větší vesnici, do roku 2030 velké město a do poloviny století chtějí úplně přejít na výrobu a distribuci vodíku. Jména obce a města, které se mají stát průkopníky vodíkové energetiky, ještě nebyla oznámena.

Na rozdíl od Britů chce japonská automobilka Toyota stavět na zelené louce, přesněji řečeno na pozemku o rozloze 175 akrů na úpatí hory Fudži. Jeden z lídrů vývoje aut na vodík plánuje zahájit budování svého vodíkového městečka už letos. Bude se jmenovat Wowen City, což má připomínat, že Toyota původně vyráběla tkalcovské stavy.

Základním zdrojem energie pro několik tisíc jeho obyvatel budou vodíkové palivové články doplněné solárními panely na střechách budov, které mají být převážně ze dřeva, aby se minimalizovala uhlíková stopa. Toyota na projektu spolupracuje s dánským architektem Bjarkem Ingelsem, který se podílel například na stavbě nové budovy World Trade Center 2 v New Yorku nebo na projektu kancelářských budov společnosti Google v Silicon Valley a v Londýně.

Projekt počítá s hydroponií, robotikou a chytrými domácnostmi s umělou inteligencí. Dopravu budou ve Wowen City obstarávat autonomní vodíková a elektrická auta s nulovými emisemi.

Ostrava se mění na vodíkové město

Stavbu vodíkové městské čtvrti oznámily společnosti Vítkovice, a.s. a česká průmyslová skupina Cylinders Holding, která je jedním z největších světových výrobců bezešvých ocelových lahví na technické plyny. Vodíkové město H2 District má vzniknout na někdejší haldě v ostravské Hrabůvce.

Halda na dohled od centra Ostravy o více než 100 hektarech prošla s pomocí státu rozsáhlou rekultivací. Díky tomu zahrnuje umělé jezero a její poloha nahrává využití slunečních a geotermálních procesů. Podle společnosti Vítkovice to má být místo přátelské ke všem novým, udržitelným technologiím – od vodíku po solární a BioCNG řešení.

První projekty by měly být hotovy během tří let. H2 District pak poroste po desetiletí. Počítá se s bytovými domy pro až 2 800 lidí, stadionem, obchody a centrem výzkumu vodíku. Rychlost výstavby bude závislá na postupu vývoje vodíkových technologií a investorech.

Vodík se v Česku začíná uplatňovat také jako alternativní palivo pro městskou hromadnou dopravu. Výzkumu této cesty se věnuje společnost ÚJV Řež, která několik let provozovala první vodíkový autobus TriHyBus na pravidelné lince v středočeských Neratovicích. Nedávno ohlásil zájem o nasazení autobusů regionální dopravy s vodíkovým pohonem Moravskoslezský kraj. S vodíkovými autobusy počítá také město Ústí nad Labem.

Rychlý technologický vývoj

Podobných projektů, kterým se ve světě začíná říkat „vodíková údolí“, vzniká v současnosti v celkem 18 zemích nejméně 32. Mezi technicky nejzajímavější patří např. Advanced Clean Energy Storage v USA nebo Eyre Peninsula Gateway v Austrálii, v Evropě pak třeba Green Hysland na španělském ostrově Mallorca.

Analytická společnost Wood Mackenzie ve své zprávě „2050: The Hydrogen Possibility“ vydané letos v lednu tvrdí, že vývoj vodíkových technologií bude pravděpodobně probíhat rychleji, než kdokoli dosud předpovídal. Upozorňuje, že od října roku 2019 vzrostl objem vodíkových projektů devětkrát.

Do roku 2050 bude podle Wood Mackenzie nízkouhlíkový vodík představovat 7 % celosvětové konečné spotřeby energie a poptávka po něm vzroste ze současné téměř nulové hodnoty na 211 Mt.

Vize Ostravy – vodíkové město

Zdroj: Vítkovice a.s.

Projektované zóny vodíkového města H2 District v Ostravě zahrnují:

● Komerční zóna – showroomy H2automobilů, H2kol a koloběžek, nákupní centrum vodíkového spotřebního a sportovního zboží, projekční kanceláře apod.

● Zóna dopravy – unikátní plnicí stanice s nabídkou bezemisních a nízkoemisních paliv (H2, BioCNG, LNG, elektro), MHD na vodík.

● Zóna vědy a inovací – výzkum skladování vodíku, technologie pro vodíkovou energetiku, výroba zeleného H2, vývoj H2 technologií a jejich produkce v soběstačných v halách.

● Zóna volného času – fotbalový stadion Baník, H2sport aréna, H2adrenalinový park a další sportovní centra, která využijí už existující velké jezero.

To vše doplní systémy H2 smart city – IT dispečink pro řízení logistiky a servisu a efektivní nakládání s energiemi, bezpečnostní středisko napojené na IZS a centrum kybernetické bezpečnosti.