Průlomová novela: Dojde od ledna opravdu ke zjednodušení výstavby nových fotovoltaik?

26. 09. 2024
Redakce

Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE) není jednoduchým procesem. Velkou výzvou mohou být složité a zdlouhavé administrativní postupy stavebního řízení. Proto zatím výstavba nových velkých FVE stagnuje. Situace by se však měla změnit od 1. 1. 2025, kdy je předpokládáno, že nabude účinnosti nový Zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: Wikipedia

O novinkách v oblasti povolovacích procesů a chystaných legislativních změnách můžete na konferenci Smart Energy Forum diskutovat s Hanou Schvarczovou, Vedoucí legislativní sekce v Komoře OZE.

Nové povolovací postupy

V červenci byl zveřejněn první návrh Zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie ( „ZOZE“). Jeho účelem je urychlit výstavbu výroben energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), primárně fotovoltaických a větrných elektráren. K tomu má přispět zejména zavedení zjednodušeného režimu pro povolování staveb v tzv. oblastech pro urychlení využívání OZE ( „akcelerační zóny“).

„Zóny pouze budou indikovat, kde se veřejný zájem výstavby OZE nedostává do zásadních konfliktů s jinými významnými veřejnými zájmy, tedy například ochranou přírody či kulturních památek, bezpečností a obranou státu a podobně. A zóny také budou znamenat, že část prověřování zde již bude odpracována v koncepční fázi, proto může být povolovací řízení záměru rychlejší,“ upřesnil Radim Misiaček, koordinátor přípravy akceleračních zón na MŽP.

Tyto akcelerační zóny budou vymezeny na celostátní úrovni v rámci politiky územního rozvoje. Dále vláda nařízením stanoví území, ve kterých naopak není možné oblasti pro urychlení vymezit.

Akcelerační zóny budou poté vymezeny v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu. Při vymezování oblastí pro urychlení je třeba upřednostnit umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastruktura a její blízké okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vodní útvary, případně městské čistírny odpadních vod, a dále znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství.

Vymezení těchto oblastí má podle podkladové směrnice proběhnout nejpozději do 21. 2. 2026, avšak přímo návrh zákona žádnou konkrétní lhůtu nestanoví.

Zrychlení stavebního řízení

V rámci nové předlohy (ZOZE) na celém území ČR, nikoliv pouze v připravovaných akceleračních oblastech, navrhuje Komora OZE posílit roli obcí, aby měly možnost překonat překážku plošných zákazů „shora” a měly jistotu části výnosu od provozovatelů i v případech, kdy se nedohodnou s provozovateli přímo.

Pro danou oblast pro urychlení bude přijato územní opatření, a to v ideálním případě rovnou současně s pořízením příslušné územně plánovací dokumentace. Konkrétní územní opatření bude obsahovat podmínky pro povolení stavebního záměru, případně i zmírňující opatření nebo kritéria pro povolování výjimek ze stanovených podmínek.

V návaznosti na územní opatření se očekává, že se zrychlí stavební řízení, protože podmínky výstavby budou stanoveny transparentně předem, nikoliv až na základě posouzení konkrétní žádosti o stavební povolení dotčeným orgánem.

Developer tak může podmínkám přizpůsobit rovnou projektování záměru výstavby nového zdroje. Dále bude dotčený orgán vázán svým stanoviskem, které uplatnil při procesu přijímání územního opatření. Pokud tedy nenastanou nové skutečnosti nebo nebudou přijaty nové právní předpisy odůvodňující odlišné posouzení, dotčený orgán se nebude moci odchýlit od svého původního stanoviska.

Speciální režim povolování staveb

Nová legislativa umožní, aby na celém území ČR Stanovením podmínek výstavby přímo v územním opatření současně odpadla potřeba vydání mnoha závazných stanovisek, jelikož dotčené zájmy budou posouzeny již při vydání územního opatření. Nebudou tedy muset být posuzovány znovu při povolování konkrétního záměru.

Pro investory to znamená, že pro povolení záměru v ideálním případě nebude třeba vydat žádný ze správních úkonů na úseku ochrany přírody, protože veškeré požadavky již byly posouzeny při vymezení oblastí pro urychlení a přijímání územního opatření (pokud nedošlo ke změně okolností). V takovém případě poté bude vydáno pouze jednotné enviromentální stanovisko, které potvrdí soulad záměru s podmínkami v územním opatření.

Naopak, pokud se v mezidobí od vymezení oblasti pro urychlení do podání žádosti o jednotné enviromentální stanovisko změní okolnosti, které dotčený orgán posuzoval při přijímání územního opatření, dotčený orgán musí posoudit změnu okolností v rámci povolovacího procesu. Ale smí tak učinit vždy pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností. Posouzení dotčeného orgánu bude poté součástí jednotného enviromentálního stanoviska.

Návrh ZOZE dále počítá s rozšířením výjimek z povinnosti posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Záměr v oblasti pro urychlení nebude podléhat jinak povinnému posuzování za podmínky, že do záměru budou zapracována pravidla a zmírňující opatření stanovená při vymezení oblasti pro urychlení, projekt nebude podléhat mezistátní EIA a nebude vysoce pravděpodobné, že záměr vyvolá významné nepředvídané nepříznivé vlivy na životní prostředí.

Návrh dále stanoví neprodloužitelnou lhůtu pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad musí rozhodnout do 60 dnů od dne zahájení řízení.

Další navrhované změny

Pokud bude podána žaloba proti rozhodnutí týkajícímu se stavebního povolení, soud je povinen rozhodnout ve lhůtě 90 dnů – bez ohledu na to, zda se záměr nachází v oblasti pro urychlení nebo mimo ni. Stejná lhůta platí i pro rozhodnutí o opravných prostředcích v soudním řízení.

„Česko má přes šest tisíc obcí a rozvoj obnovitelných zdrojů se bez jejich aktivního zapojení neobejde. Navrhujeme proto motivovat obce, na jejichž území budou realizovány projekty větrných či solárních elektráren, zákonem garantovanou minimální pravidelnou roční fixní platbu od provozovatelů. Obce by měly přejít z defenzivy do aktivního partnerství na rozvoji OZE, který přinese jejich obyvatelům zdravé životní prostředí,” řekl Martin Bursík, hlavní poradce v Komoře OZE a prezident Evropské federace obnovitelných energií (EREF).

Součástí ZOZE je rovněž návrh na vytvoření pravidel pro větrné elektrárny v lese, rovný přístup ke státním pozemkům, ale také i pravidla pro repowering všech OZE, nejen solárních elektráren, či úpravu vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu OZE pro malé vodní elektrárny.