Projekt největší solární elektrárny v Česku naráží na odpor veřejnosti

Projekt obří solární elektrárny v Česku, která má vyrůst na ploše o rozloze 108 hektarů Českobudějovicku, naráží na odpor veřejnosti. Některé obce v blízkosti bývalého odkaliště u Mydlovar na Českobudějovicku se staví negativně ke skutečnosti, že v jejich blízkosti má vzniknout na ploše několika desítek hektarů velká fotovoltaická elektrárna.

Zdroj: EnBW

Negativní dopad na krajinu?

Nová elektrárna má vzniknout  v místech, kde dříve ležely radioaktivní odpady, které u Mydlovar zbyly po zpracování uranové rudy. Projekt by zasáhl katastry obcí Mydlovary, Nákří, Olešník a Dívčice na Českobudějovicku.

Jihočeský kraj kvůli projektu obří solární elektrárny již zahájil jednání o aktualizaci zásad územního rozvoje. Obce respektují, že elektrárna bude stát na pozemku státu, ale obávají se hlavně případného negativního dopadu na krajinu, řekli někteří starostové.

„Náš pozemek to není, takže nás k tomu nepotřebují. Ale že bychom byli nadšeni z toho, že máme takovou elektrárnu za humny? To určitě ne. Jedná se o plochu 108 hektarů. A možná to není konečné číslo, protože odkaliště je ještě rozsáhlejší,“ řekla starostka Mydlovar Renata Gondeková.

Za projektem stojí ČEZ

Novou fotovolatickou elektrárnu hodlá na odkalištích postavit společnost ČEZ. Pokud by vznikla na celém prostoru o rozloze 108 hektarů, pak by její výkon mohl dosáhnout až 110 MWp. Jednalo by se tak o největší instalaci v Česku.

O projektu velké pozemní fotovoltaiky již zástupci ČEZu jednali s dotčenými obcemi, ale narazili na jejich nezájem a odpor. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) na nedávném zasedání krajského zastupitelstva uvedl, že chápe, že projekt je pro dotčené obyvatele citlivou záležitostí.

Starostové dotčených obcí se primárně obávají negativních dopadů na krajinu. Region se již nyní nachází ve srážkovém stínu. „A fotovoltaická elektrárna by krajinu ještě více ohřívala,“ řekl starosta Dívčic Miroslav Stulík.

Kraj chce kvůli tomu dát vypracovat posudek vlivu na životní prostředí. Kraj již kvůli elektrárně s obcemi jednal.

„Je sice pěkné, že se nás kraj zeptal, co si o tom myslíme. A my jsme se vyjádřili, že to nevítáme. Ale vlastně se nás ani ptát nemusel, protože ten projekt začal i bez ohledu na to, jaký jsme na to měli názor,“ dodalstarosta Dívčic Miroslav Stulík.

Zpracování uranové rudy v Mydlovarech začalo v roce 1962 a trvalo bezmála 30 let. Rozloha kalových polí zaujímá 270 hektarů. Laguny s radioaktivními odpady, které u Mydlovar zbyly po zpracování uranové rudy, sanoval několik let státní podnik Diamo.