Proč Tesla i Volkswagen nebudou brzy stavět gigatovárnu na baterie v Česku?

Americká Tesla ani Volkswagen zatím nebudou investovat do nových gigatováren na výrobu bateriových článků v Evropě. Tesla raději postaví novou továrnu v USA a Volkswagen míří se svou investicí do Kanady. Obě firmy tak získají přístup k dotacím vlády USA, které vyžadují, aby se baterie do elektromobilů vyráběly ze severoamerických materiálů. Pro Evropu i český „autoland“ to znamená obří problém.

Zdroj: Wikipedia

Velká ekonomická hrozba

V USA na konci roku schválily nový zákon na „snížení dopadů inflace (IRA)“,. V rámci IRA americká vláda schválila balík dotací ve výši 369 miliard dolarů (zhruba 8,25 bilionu korun) na dotace do zelených technologií, které se budou vyrábět v severní Americe.

V důsledku zavedení IRA tak reálně hrozí, že Evropská unie v soutěži se Spojenými státy prohraje, neboť firmám se vyplatí investovat do výroby elektromobilů, akumulátorů nebo fotovoltaiky „za velkou louži“, kde získají štědré dotace.

V této souvislosti již Evropská asociace pro dopravu a životní prostředí Transport & Environment (T&E) varuje, že realizace až 68 % z plánované kapacity evropských továren na baterie je v ohrožení kvůli IRA. Toto se již děje, neboť Tesla rezignovala na výstavbu obří továrny na baterie v Německu a Volkswagen místo (pravděpodobně Česka) lokality v Evropě postaví novou továrnu na baterie v Kanadě.

Pomalá reakce

Aby Evropa podpořila růst dodavatelského řetězce pro baterie v Evropě, musí podle expertů zrychlit povolovací procesy a poskytnout odpovídající investiční pobídky.

V závodě o investiční pobídky pro „zelené technologie“ Evropa silně zaspala. V reakci na IRA sice na počátku března Evropská komise přišla s protinávrhem na průmyslový plán, který by měl podpořit čisté technologie v EU. Základem by mělo být dočasné rozvolnění pravidel státní podpory, pokud bude určená pro nalití peněz do strategických odvětví a firem, které pomohou Evropě v zelené transformaci, odklonu od fosilních paliv a v dosažení dalších stanovených cílů.

Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová jako odpověď na Bidenovo utrácení připravuje novou legislativuNet-Zero Industry Act. Cílem zákona je navýšení investic do průmyslových podniků v sektoru zelených technologií. Nová legislativa má být předložena ke schválení do konce března letošního roku v Bruselu.

V Bruselu se nyní vede bouřlivá debata o tom, jakým způsobem budou členské země čelit velkorysé americké podpoře. Některé země EU odmítají nápad, že budou po americkém vzoru masivně dotovat zelené projekty. Vzniká tak opozice vůči předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, která chce představit komplexní plán „na záchranu evropského průmyslu“ (rozuměj zeleného a udržitelného průmyslu).