Proč může bateriové úložiště na Slovensku vydělat více než identické úložiště v České republice?

Slovensko i Česká republika jsou součástí evropského systému Single Day-Ahead Coupling (SDAC). Evropský trh funguje jako jeden celek. Proč tedy ceny nejsou stejné?

Zdroj: Jozef Sarnóczay

Co rozhoduje o cenách denního trhu s elektřinou?

Cílem SDAC je vytvořit jednotný celoevropský denní trh s elektřinou, na kterém společný algoritmus EUPHEMIA současně vypočítává ceny elektřiny i využití přeshraničních přenosových kapacit. Algoritmus maximalizuje ekonomický přínos pro celý evropský trh, ale zároveň respektuje fyzikální limity přenosové soustavy. To znamená, že Evropa sice obchoduje společně, ale jednotlivé země zůstávají samostatnými nabídkovými zónami.

Pokud mezi dvěma zeměmi existuje dostatečná volná přenosová kapacita, ceny bývají velmi podobné. Pokud se však přeshraniční vedení zaplní (tzv. congestion), jednotlivé trhy se od sebe oddělí a každá nabídková zóna si vytvoří vlastní cenu. V případě Slovenska vstupuje do hry ještě jeden důležitý faktor – geografická poloha uprostřed evropské přenosové soustavy.

Slovensko neleží pouze na ose západ–východ, ale zároveň představuje významný tranzitní uzel mezi Českou republikou, Rakouskem, Maďarskem a jihovýchodní Evropou. Slovenskou přenosovou soustavou proto často proudí velké objemy elektřiny směřující z regionů s nižšími cenami do oblastí s vyšší poptávkou.

Ve večerních hodinách, kdy v celé střední Evropě prudce klesá výroba z fotovoltaiky a zároveň roste spotřeba, se výrazně zvyšují i přeshraniční obchodní toky. K tomu se mohou přidat tranzitní toky z jihovýchodní Evropy, označované také jako balkánský koridor, které dále zatěžují přenosové profily přes Slovensko. Pokud se tyto toky setkají s vysokou domácí spotřebou nebo s omezenou dostupností výrobních zdrojů, může dojít k vyčerpání přeshraničních kapacit. V takovém případě se slovenská nabídková zóna částečně oddělí od okolního trhu a cena elektřiny může vzrůst výrazně více než například v České republice.

Zjednodušeně řečeno – Česká republika může mít ještě dostatek levné výroby nebo volnějších přeshraničních kapacit, zatímco Slovensko se již stává úzkým místem (bottleneck) evropské přenosové soustavy. Výsledkem je vyšší místní cena elektřiny, ačkoli se jedná o sousední země. Právě proto není rozhodující pouze výroba elektřiny na samotném Slovensku nebo v České republice. Stejně důležité jsou přeshraniční toky, fyzická omezení přenosové sítě, přetížení a aktuální situace v celé propojené evropské soustavě.

Celý článek si můžete přečíst na našem slovenském webu.