Proč Češi odmítají výstavbu nových pozemních  solárních elektráren?

Firma Firma ib vogt Czech minulý týden tvrdě narazila se svým záměrem postavit na Písecku novou obří fotovoltaickou elektrárnu (FVE). Firma nabízela místním občanům a radnici  finanční kompenzace ve výši 500 tisíc korun ročně po dobu fungování elektrárny a 1,5 milionu korun při jejím spuštění. Přesto tento záměr nebyl v referendu úspěšný.

Zdroj: GreenBuddies

Bizardní důvody pro zamítnutí

Obyvatelé Mirovic na Písecku minulý týden v referendu odmítli výstavbu nové obří FVE na pozemku o rozloze 27 hektarů. Projekt  má vzniknout v blízkosti obce Touškov na Písecku.

Lidé místní fotovoltaický park odmítají, protože se obávají znehodnocení pozemků, zničení krajinného rázu a vlhkosti. Proti stavbě solární elektrárny na 27 hektarech hlasovalo téměř 90 procent voličů.

Místní referendum město vyhlásilo souběžně s krajskými volbami. Hlasování se zúčastnilo 477 z 1207 oprávněných voličů města a místních částí ve všech okrscích. Aby bylo referendum platné, musela by účast přesáhnout 35 % oprávněných voličů.

V tomto případě se zúčastnilo přes 39 % voličů, a referendum je tedy platné. Výsledek referenda je pro zastupitelstvo závazný, neboť jde o více než třetinu oprávněných voličů Mirovic a místních částí, kteří zamítli výstavbu nové FVE.

Podobný verdikt

Podobně dopadlo také referendum Rasoškách na Náchodsku. Proti fotovoltaické elektrárně se vyjádřilo 74 procent lidí a v referendu hlasovalo 55 procent obyvatel obce. Také tady je výsledek pro vedení obce závazný.

Plán na vybudování fotovoltaické elektrárny začala firma Agrivolt Rasošky představili lidem v Rasoškách, Vlkově a Novém Plesu loni v červnu. Tehdy se mluvilo o výkonu až 130 megawattů a ploše jeden a půl kilometru čtverečních. Elektrárna má stát na polích mezi vesnicemi. Uvedl to Náchodský deník.

Letos v referendu místní obyvatele vystavili projektu stopku. A to navzdory tomu, že obci nabízejí investoři za souhlas s projektem roční příspěvek ve výši 20 procent jejího rozpočtu, v případě Rasošek se jedná o tři miliony korun. Každé přípojné místo by pak dostávalo ročně tři tisíce korun.

V debatě s místními občany investoři odmítli tvrzení o tom, že se pole promění vlivem zahřívání panelů na „rozpálenou step“. Panely totiž část slunečního záření mění na elektřinu. „Plocha pod panely by byla zatravněná, chceme tam pást menší hospodářská zvířata, případně tam mít zpracovnu na regionální masné produkty,“ sliboval za investora Bedřich Syrovátko ze společnosti BEAS, která projekt připravuje.

Místní obyvatele Rasošek při dřívějším projednávání záměru výstavby nové FVE sice veřejně prohlašovali, že fotovoltaiku obecně respektují, „ale ať je to jinde. Ať to nezabírá půdu a je to na zastavěných plochách, na budovách. Proč to má být na zelených plochách?, rozčiloval se jeden z diskutujících na debatě na místní radnici s investory.

Debatu o výstavbě nové FVE ukončil rasošský starosta Oldřich Rezek slovy: „Jsem rodák, hospodařili tady moji rodiče i prarodiče. Je to zábor zemědělské půdy a osobně je můj postoj jako většiny místních negativní,“ řekl starosta.