Prezident Zeman diskutoval s ministry na téma překompanzece solárních elektráren

Vláda se tento týden na pracovním obědě s prezidentem Milošem Zemanem zabývala problematikou dopadu koronaviru na ekonomiku, dotací na solární elektřinu nebo sestavováním státního rozpočtu. Informoval o tom deník Lidové noviny (LN).

 

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia

Tlak na snižování deficitu státního rozpočtu

Podle prohlášení premiéra Andreje Babiše pracovní oběd s prezidentem Zemanem provázelo přátelské setkání s volnou debatou. Ministři s hlavou státu podle něj mluvili o rozpočtu nebo třeba o dopadu koronaviru na celkovou světovou ekonomiku. Situace v Číně je podle něj kritická a panují velké obavy z toho, že vzhledem k postavení Číny jako jednoho z největších trhů na světě bude mít velký vliv na světovou ekonomiku.

 

V souvislosti s postupným ochabováním hospodářského růstu vláda hledá cesty, jak omezit provozní výdaje státu při sestavování státního rozpočtu na rok 2021. Podle ministra průmyslu Havlíčka se Zeman zajímal o takzvané PPP projekty, tedy spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Mezi čtyřma očima se ho poté prezident ptal na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech a na záměr zavést systém kontrol nadměrné podpory výroby energie ze solárních elektráren.

 

Snížení podpory až o 30?

Ministr průmyslu Havlíček očekává, že se vláda bude zabývat v nejbližší době problematikou překompenzace solárních elektráren. Zeman podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu plán kontrol tzv. překompenzace podporuje. Havlíček už dříve řekl, že příspěvek podporovaným zdrojům energie by se mohl od roku 2021 snížit ze současných 47 miliard korun zhruba o pětinu až 30 procent.

 

Právě novela zákona o podporovaných zdrojích energie (NZPOZE) by měla dle původních slibů ministerstva průmyslu a obchodu po pěti letech odblokovat rozvoj zelené energetiky v České republice a také řešit otázku překompenzace podpory OZE. Podle MPO v případě překompenzace hrozí investorům postihy za příliš vysokou ziskovost.

 

Hranice nadměrné ziskovosti je stanovena výší vnitřního výnosového procenta (IRR), a sice 8,4 procenta pro solární, větrné a vodní elektrárny a 10,6 procenta pro biomasu a bioplyn. Takový postup považují mnozí investoři za diskriminační. Naopak je to první skupina elektráren, která nese vyšší riziko kvůli závislosti na počasí. Nedostatek srážek v posledních letech silně nahlodal tržby a výsledky malých vodních elektráren.

 

Kontrola ziskovosti elektráren totiž nedopadá jen velké provozovatele solárních elektráren. Prověřují se i poměrně malé elektrárny od 100 kilowattů výše, jejichž investoři si nainstalovali solární panely na střechu svého výrobního závodu či skladové haly. NZPOZE by měla projít schvalováním v parlamentu v první polovině letošního roku. V této souvislosti lze očekávat poměrně náročnou proceduru, která se může protáhnout až do konce letošního roku.