Premiér Babiš posvětil výstavbu „plovoucího solárního Temelína“ v Ústeckém kraji

Budou jezera, která by mohla vzniknout v Ústeckém kraji zatopením dolů a lomů, propojená nebo ne? Klíčová otázka, o které včera v Palivovém kombinátu Ústí (PKÚ) jednali premiér Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr životního prostředí Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a ředitel PKÚ Petr Lenc. Strategické rozhodnutí musí padnout v brzké době, v roce 2024 totiž skončí těžba v lomu ČSA.

Ciel Terre


Největší plovoucí fotovoltaická elektrárna v Evropě

„Jezero Milada, jezero Most a lom ČSA. Na MPO ověřují záměr na propojení všech těžebních jam tak, aby tady na Ústecku mohla vzniknout soustava propojených jezer nejen pro rekreaci, ale tvorbu zelené energie. Projekt je to velice pěkný,“ řekl premiér Andrej Babiš.

„ Na druhé straně jsme v situaci, kdy platíme desítky miliard za solární tunel tradičních zkorumpovaných politických stran, takže nejdříve musíme ověřit nákladnost takového projektu,“ uvedl premiér Babiš. 

Pokud by se jezera propojila, pak by na jejich hladině mohla vzniknout plovoucí fotovoltaická elektrárna (PFVE) o  výkonem jaderné elektrárny  ve výši  až 2 GW.  Podobné projekty se již realizují například v Číně, další PFVE v řádech desítek až stovek MW vznikají v Holandsku.

 „V lomu ČSA skončí těžba v roce 2024. Pak se zatopí. Pokud do výšky 230 m n. m., bude možné ho propojit s ostatními už existujícími či plánovaným jezery, která v  Ústeckém kraji vzniknou sanací hornické činnosti. A bude tak možné vybudovat energetické dílo srovnatelné s výkonem malé jaderné elektrárny,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Projekt je klíčový v souvislosti se zadržování vody v krajině, což je v kontextu s problémem sucha nanejvýš aktuální,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Pokud by se jezera propojila, vznikl by samozřejmě obrovský vodní zdroj něco jako Vltavská kaskáda.“

„Máme za úkol do poloviny příštího roku připravit studii proveditelnosti v kontextu se zahlazováním následků hornické činnosti. Situaci chceme důkladně zanalyzovat ze všech úhlů pohledu a vládě předložit konkrétní návrh řešení,“ uzavřel ředitel PKÚ Petr Lenc.

Vláda by tak o formě hydrické rekultivace mohla rozhodnout do roku 2021.