Premiér Babiš: Česko více zezelená a dostane více prostředků v rámci Modernizačního fondu

• 16. 12. 2020
• Redakce

Shoda na výraznějším snížení emisí

Na summitu EU, který se konal ve čtvrtek a pátek, došlo ke shodě ohledně přísnějších limitů vypouštěných emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990. Členským státům EU se snahou „zezelenat“ hospodářství pomůže společný evropský rozpočet či mimořádný fond na obnovu ekonomiky po pandemii. Česko má nárok v přepočtu na stovky miliard korun.

Evropská komise navíc vypracuje podrobné studie týkající se toho, kolik bude razantní snížení emisí každou členskou zemi stát. Na jejich základě by se ještě mohla pomoc státům, pro které bude „zezelenání“ jejich ekonomiky nejdražší, zvýšit. Výsledek jednání potvrdil i český premiér Andrej Babiš.  „Vyplatil se nám konstruktivní přístup a vybojovali jsme pro Česko maximum možného,“ řekl Babiš v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny (HN).

Vyšší dotace na zelené projekty

Česká vláda v rámci přijaté dohody o snížení emisí souhlasí s tím, že ustoupí od uhlí a hodlá získávat energii z obnovitelných zdrojů a z jádra. Přechodně chce také využívat zemní plyn.

Podle Komory obnovitelných zdrojů energie by pro Česko neměl být problém splnit cíl na snížení emisí ve výši 55 procent. Soustředit by se mělo na získávání energie z větru či slunce a na renovace budov – z hlediska toho, jak jsou úsporné, má Česko stále velké rezervy. „Přineslo by to přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistší ovzduší,“ říká předseda komory Štěpán Chalupa.

Lídři členských zemí také na summitu v Bruselu odsouhlasili český požadavek, aby chudší státy včetně Česka měly k dispozici víc peněz v Modernizačním fondu, z něhož dostávají příspěvky například na stavbu větrných či solárních elektráren nebo na investice do úspor energie.

Součástí dohody je závazek, že Evropská komise navíc vypracuje podrobné studie týkající se toho, kolik bude razantní snížení emisí každou členskou zemi stát. Na jejich základě by se ještě mohla pomoc státům, pro které bude „zezelenání“ jejich ekonomiky nejdražší, zvýšit.

Česká vláda zdůrazňuje, že ustoupí od uhlí a hodlá získávat energii z obnovitelných zdrojů a z jádra. Stavbu nových jaderných bloků některé státy unie odmítají. Podle pravidel je ale na rozhodnutí každé členské země unie, na čem svou energetiku založí.

„Poprvé se podařilo prosadit také do závěrů summitu konkrétní zmínku o plynu jako přechodové technologii,“ informoval premiér Babiš. Podle Babiše summit uznal význam plynu jakožto zdroje, který je výrazně méně špinavý než uhlí a bude možné ho využívat do doby, než budou v plné míře k dispozici obnovitelné zdroje energie.

Nová investiční příležitost

Zpřísnění cílů v oblasti klimatu představuje velkou příležitost pro nové technologie a nové investice do zelených a úsporných technologií.

EU se před několika lety dohodla, že k roku 2030 emise sníží o 40 procent oproti roku 1990. Nyní chce tento cíl zpřísnit proto, aby následně do roku 2050 zvládla emise omezit téměř na nulu a dosáhla tak klimatické neutrality – to znamená, že by se na jejím území vypouštělo jen zcela minimální množství emisí.

V roce 2019 dosažení klimatické neutrality loni slíbili lídři členských zemí EU včetně premiéra Babiše. Splnění tohoto cíle je podle vědců nezbytné, aby se lidstvo vyhnulo rozsáhlým změnám klimatu, které by, mimo jiné, vyvolaly migraci milionů lidí. Pokud by se planeta Země oteplila o tři stupně Celsia, státy EU by každý rok utrpěly ztráty za 170 miliard eur, tedy za čtyři a půl bilionu korun, upozornila Evropská komise na nejnovější odhady vědců.

„Transformace ke klimatické neutralitě představuje nejen příležitost pro oživení ekonomiky zkoušené nynější pandemií, ale vzhledem k rizikům vyplývajícím z dalšího udržování k životnímu prostředí nešetrného hospodářství se evropským státům rozhodně vyplatí,“ tvrdí Michaela Pixová z Klimatické koalice.