Překvapení: Premiér Babiš se rozhodl nebrzdit evropské ambice na snížení emisí

• 19. 10. 2020
• Redakce

 

Snížení emisí nejméně o 55 procent

Na summitu lídrů zemí EU v Bruselu minulý týden lídři EU podpořili záměr, aby emise během 10 let klesly nejméně o 55 procent oproti roku 1990.

Konečné rozhodnutí však bylo odloženo na příští jednání, konané v prosinci tohoto roku. Potřeba dosáhnout ještě v tomto roce shody na výrazném navýšení redukce emisí skleníkových plynů do roku 2030 vyplývá z Pařížské dohody.

Český premiér Andrej Babiš nakonec překvapivě evropské ambice blokovat nebude. Na poslední chvíli zjistil, že 55% redukce má být průměrem pro celou EU, a vztahuje se k emisím z roku 1990, nikoli těm současným.

„Principiálně se k tomu hlásíme,“ řekl Babiš před začátkem summitu. „My s tím nemáme problém, pokud by tento cíl byl v průměru pro celou Evropskou unii,“ dodal.

Premiér Babiš ještě na počátku září návrh komise na vyšší snížení emisí odmítl. „Tento návrh je absolutně nereálný pro Českou republiku. Nejsme schopni to splnit,“ řekl koncem září poté, co ho komise zveřejnila.

Společný zájem

Ambicióznější plány na redukci emisí do roku 2030 mají být Organizaci spojených národů na základě Pařížské dohody předloženy všemi zeměmi, které dohodu ratifikovaly. Evropská unie přitom svůj plán předkládá jako celek, jednotlivé členské země tedy mohou mít cíle a plány k jejich dosažení odlišné. Na společném cíli, kterým se jako nejpravděpodobnější jeví být 55% redukce emisí do roku 2030 oproti roku 1990, se tak jednotlivé státy mohou podílet různou měrou.

Mezi členskými státy přibývá těch, které se staví za výrazné navýšení klimatických ambic Evropské unie jako celku, některé země však před dosažením výsledné dohody chtějí ještě debatovat o tom, jaké dopady budou mít vyšší klimatické cíle na jejich ekonomiky.

Ke státům, jejichž vlády výrazné navyšování ambic až dosud nejhlasitěji odmítaly jako nerealistické, patří i Česko. Český premiér se nicméně vyšší klimatické ambice Evropské unie jako celku nakonec rozhodl podpořit.

Jan Freidinger z Greenpeace k tomu říká: „Dobrou zprávou je, že se Česko konečně vymanilo z pozice absolutního klimatického “mimoně” a zapojilo se do seriózní debaty o budoucnosti evropské klimatické politiky. Aby byla tato politika v souladu s našimi závazky z Paříže, musí lídři v EU v prosinci odmítnou snahu Komise započítávat do klimatických cílů i tzv., propady, tedy ukládání uhlíku např v lesích a podpořit ideálně 60 % snížení emisí do roku 2030.”

Nečekaný obrat

Vítaný obrat českých vládních představitelů je však zároveň varovnou ukázkou nahodilého a zmatečného přístupu české vlády k zásadním problémům, které ohrožují naší i světovou společnost. Ze zdrojů Hospodářských noviny vyplývá, že premiér Andrej Babiš ani vicepremiér Karel Havlíček celou dobu netušili, o jakém cíli Evropská unie vlastně jedná.

Domnívali se, že by ze společného cíle Evropské unie pro Česko plynula nutnost naše stávající emise snížit o 55 % během deseti let. Cíl má přitom být průměrem pro celou Evropskou unii a navíc se vztahuje k roku 1990, nikoliv tomu současnému, nebo k roku 2010, o kterém hovoří například zpráva IPCC z roku 2018.

Michaela Pixová z Klimatické koalice k vládnímu obratu říká: „Je naprosto skandální, že česká vláda celou dobu nevěděla, o jakém cíli vlastně EU jedná, a že tímto způsobem přistupuje k politickým krokům s tak zásadním dopadem na celou evropskou společnost a potažmo i lidstvo jako takové. Aktuální propuknutí pandemie v Česku vyvolává oprávněný strach, že tento zmatečný styl vládnutí je pro současnou českou vládou běžným modem operandi.”

Z vysvětlení premiéra Babiše pro změnu postoje vůči evropským klimatickým ambicím vyplývá kalkul, že za Česko část dekarbonizačního úsilí odpracují jiné, zodpovědnější státy. Ze včerejší debaty mezi lídry EU však vyplývá, že všechny členské státy musí v dosahování společného cíle prokázat solidaritu a férovost. Jinými slovy, nikdo by neměl být černým pasažérem.

Další jednání

Na definitivním textu návrhu na větší snížení emisí se musí státy EU a europarlament shodnout na společných vyjednáváních, která povedou poté, až budou mít svou pozici obě strany hotovou. Rozhovory tak nejspíš začnou příští rok.

Česko v letech 1990 až 2018 snížilo své emise o 35,2 procenta, ukazují data ministerstva životního prostředí. Pokud by pokračovalo ve svých stávajících plánech, klesly by emise k roku 2030 zhruba o 45 procent v porovnání s rokem 1990. K dosažení vyššího čísla by tedy muselo přidat. Může k tomu použít stovky miliard korun, které v příštích letech dostane ze společného evropského rozpočtu.

Vláda zdůrazňuje, že Česko ustoupí od uhlí a hodlá získávat energii z obnovitelných zdrojů a také z jádra. Stavbu nových jaderných bloků některé státy unie odmítají. Podle pravidel je ale na rozhodnutí každé členské země unie, na čem svou energetiku založí.