Právní expert: Nový návrh na osekání podpory pro FVE je v rozporu s legislativou

• 20. 09. 2022
• Redakce

Na výše uvedené otázky odpovídá právní expert Pavel Doucha (partner AK DouchaŠikola Advokáti), se kterým můžete změny v legislativě pro OZE diskutovat během Smart Energy Forum v Praze ve dnech 18.-19. října 2022.

Je záměr ERÚ snížit zásadním způsobem výši zelených bonusů v souladu se zákonem? Mají investoři možnost se tomuto retroaktivnímu zásahu ze strany ERÚ bránit?

Stricto sensu je to jednání v rozporu s energetickým zákonem. Ten předpokládá, že metodiky cenové regulace by se měly měnit předepsaným postupem, který zahrnuje mimo jiné veřejnou konzultaci. Metodika ERÚ, podle níž se stanovují tzv. ekvivalentní ceny silové elektřiny jako základ pro výpočet zelených bonusů, se však nemění. ERÚ ji vlastně jen ignoruje, když v návrhu cenového rozhodnutí připravil variantu výpočtu zeleného bonusu, která je v rozporu s touto metodikou.

Osobně se ale nedomnívám, že by ve schváleném cenovém rozhodnutí ERÚ tuto variantu použil. A to z mnoha důvodů. Například i proto, že by se provozovatelé výroben hromadně vraceli do režimu pevných výkupních cen a opoušteli zelené bonusy. A také proto, že se situace na trhu s elektřinou v posledních dnech zjevně uklidňuje. Doby, kdy ceny atakovaly hranici 1000 EUR/MWh jsou snad nenávratně pryč. I tak ale platí, že k určitému snížení zelených bonusů nakonec dojde, i když bude ERÚ postupovat podle schválené metodiky. To je důsledek vyšších cen silové elektřiny v první polovině tohoto roku.

Jiná věc jsou možnosti obrany proti tomu, že ERÚ nakonec v cenovém rozhodnutí bude metodiku ignorovat a stanoví zelené bonusy na základe cen silové elektřiny v srpnu 2022. Nebudu zabíhat do podrobností, ale obecně platí, že nelze spoléhat na nějaké rychlé právní řešení sporu. Cenová rozhodnutí ERÚ jsou povžována za právní předpis a prakticky jedinou cestou, jak právní předpis napadnout, je podání k Ústavnímu soudu.

SN: Prakticky ve stejné době přichází “další úder na solár”, a to tentokrát ze strany Evropské komise, která minulý týden oznámila záměr zastropovat ceny elektřiny z OZE ve výši 180 eur (4400 Kč) za MW. Bude se to týkat všech OZE bez výjímky? Jaké dopady to bude mít na FVE postavené v letech 2007-2012 s provozní podporou na bázi FIT v Česku, kterou již nedávno notifikoval Brusel?

Evropská komise připravila návrh nařízení, které stanoví mimo jiné stropy tržních příjmů výrobců elektřiny, a to s účinností od 1.12. 2022. Toto nařízení se vztahuje i na výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, bez ohledu na to kdy byly jejich výrobny uvedeny do provozu a zda pobírají nějakou formu podpory či nikoliv. Podstatné je, že stropy se týkají výhradně tržních příjmů, nemají vliv na výši podpory ať již ve formě zeleného bonusu nebo pevné výkupní ceny.

Co to znamená? Strop bude mít vliv na výrobce v režimu zelených bonusů, kteří prodali elektřinu obchodníkovi za cenu převyšující limit 180 EUR/MWh. Zastropovány budou příjmy z této smlouvy, nikoliv zelený bonus jako takový. A nebude to mít dle mého soudu žádný vliv na výrobce v režimu pevných výkupních cen.

Výjimku z povinnosti zastropovat tržní ceny prodávané elektřiny mohou státy udělit výrobcům z výroben do 20 kW instalovaného výkonu. Očekávám, že Česká republika této výjimky využije.

Zavedení stropů tržních příjmů by dle mého soudu mělo ovlivnit i uvažování ERÚ o stanovení zelených bonusů na rok 2023, které jsme řešili v předchozí otázce. ERÚ může vycházet z toho, že cena silové elektřiny prodávané výrobci elektřiny z OZE na trh nepřekročí limit 180 EUR/MWh.

SN: Aby toho nebylo málo pak Česko navíc zvažuje podle návrhu EK zavést pro energetické společnosti tzv. windfall tax – daň z nadměrných zisků společností, které ze současných vysokých cen energií nejvíc těží. Cílem je získat tzv. „solidární příspěvek“ ve výši nejméně 33 procent ze zisku nad 120 procent průměru za několik posledních let u  vybraných energetických společností, bank, atd…..? Toto všechno v kombinaci se zvýšením solárního odvodu na 20% na počátku letošního roku vytváří doslova a do písmene „smrtící kombinaci“ pro provozovatele velkých FVE v Česku postavených v době boomu před 10 lety.  Jak a kdy může stát tyto opatření uplatnit vůči solárním investorům? Budou ochránění alespoň prosumeři, kteří vyrobenou energii spotřebovávají v místě spotřeby, a tudíž nerealizují „nadměrné zisky“ při prodeji například na burze?

Windfall tax, nebo-li v terminologii Evropské komise „dočasný solidární příspěvek“, se má dle návrhu nařízení Komise týkat pouze odvětví ropy, uhlí, plynu a rafinérií. Netýká se tedy obnovitelných zdrojů energie. Bude-li tedy zaveden v souladu s tímto nařízením, nedotkne se provozovatelů velkých FVE.

SN: Poslední otázka-proti záměru zavést tzv. Windfall tax nebo-li daň na zmírnění nadměrných zisků energetických společností v současnosti varuje například Evropská solární asociace. Může to mít podle Vás horší dopady na investory než zvýšení solární daně? Mají se investoři vůbec nějakou šanci bránit?

Jak je uvedeno výše, windfall tax by se dle návrhu Komise, neměla týkat OZE. Varování Evropské solární asociace vzniklo před zveřejněním návrhu nařízení Komisí.

Pokud jde o příjmy z provozu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedených do provozu do roku 2016, ty byl Komisí shledány jako přiměřené v tzv. notifikačních rozhodnutích. To samozřejmě platilo za předpokladu tržních cen silové elektřiny v době vydání těchto rozhodnutí, které byly zásadně nižší, než dnešní ceny. Ovšem návrh Komise zastropovat tržní ceny na max. 180 EUR/MWh řeší i tento problém.

Samozřejmě, na úrovni České republiky mohou vzniknout návrhy, které jdou nad rámec toho, co požaduje Evropská komise a mohou se dotknout výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů více. Takové návrhy však budou postrádat oporu v Evropskému právu a je tedy možné očekávat právní spory, kde budou mít výrobci silnější postavení.

 Právní expert Pavel Doucha (partner AK DouchaŠikola Advokáti) bude informovat o změnách  v legislativě pro OZE  během Smart Energy Forum v Praze ve dnech 18.-19. října 2022.