Poslední „solární minela“ prezidenta Zemana. Anebo spíše trapas?

Brzy ve funkci končící prezident Miloš Zeman se rozhodl rozehrát jednu ze svých oblíbených mocenských her  s cílem zkomplikovat Petru Hladíkovu nástup do funkce ministra životního prostředí. Návrh na jeho jmenování Zeman v rozporu s Ústavou zamítl, a bohužel tak negativně ovlivnil i chystaný rozvoj komunitní energetiky v Česku, což je prioritou Hladíku coby kandidáta na post ministra.

Zdroj: Kancelář prezidenta ČR

Vytrvalý boj proti solárům

Prezident Miloš Zeman je dobře znám svým odporem vůči Green Dealu a solární energetice. V minulosti Zeman odměnil  vyznamením Alenu Vitáskovou, která v roce 2014 ukončila podporu solárních elektráren, a znemožnila tak jejich rozvoj na střechách po dobu několika let.

Zeman opakovaně prosazoval zrušení či omezení vyplácené podpory pro fotovoltaické elektrárny postavené v letech boomu 2008-2010. „Tato země je každý rok zatěžována čtyřiceti miliardami korun dotací na obnovitelné zdroje, zejména solární. A tyto dotace způsobily minulé vlády a minulý parlament, ale to neznamená, že přes obavy s arbitráží můžeme tuto obrovskou zátěž zcela ignorovat,“ prohlásil Zeman ve svém projevu v roce 2016

„Snažím se přesvědčit ty, kdo za to odpovídají, že vlečou kouli na noze, a ta zatěžuje jak spotřebitele, tak zejména podnikatele,“ dodal tehdy Zeman.

Svůj záměr Zeman dokončil realizovat v praxi. V roce 2021 vláda premiéra Babiše prosadil novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kde se prozovatelům velkých fotovoltaik zvýšila tzv. solární daň na 20%. Zástupcům solární branže se tehdy povedlo odvrátit daleko větší „katastrofu“, neboť tehdejší ministr průmyslu Havlíček prosazoval návratnost pro solární elektrárny ve 6,3 procenta, což se ve sněmovně povedlo nakonec změnit 8,4 procenta.

Poslední trapas politického dinasoura

Minulý týden prezident  odmítl nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL) na post ministra životního prostředí, což Zeman suše zdůvodnil, že Hladíka „není v tuto chvíli připraven jmenovat“. Hladík má přitom dostatečné zkušenosti s řízením agendy životního prostředí na  brněnském magistrátu a také se aktivně podílí na stavbě obří komunitní solární elektrárny v Brně.

Zemanovy důvody pro odmítnutí Hladíka do funkce ministra je třeba hledat jinde než v kauza privatizace bytů v Brně, kvůli které policie zkoumala Hladíkovu kancelář, ale z ničeho jej neobvinila . Zeman se ve svém posledním vánočním projevu znovu vymezil proti Green Dealu. Petr Hladík je přitom typickým představitelem zeleného evropského proudu, což prokázal jako náměstek brněnské primátorky.

Naopak, Hladík preferuje obnovitelné zdroje, komunitní energetiku, zateplování, solární panely na střechách. To jsou všechno priority, za které by Hladík nepochybně bojoval i v čele resortu. To je hlavní důvod, proč u Zeman „narazil“ už ve chvíli, kdy poprvé zaznělo Hladíkovo jméno jako kandidáta na funkci ministra, že to nedopadne.

Prezident Zeman vycítil šanci si před odchodem do důchodu, kdy jeho politický vliv spadne k nule, zahrát ještě jednu ze svých posledních her a hodit klacek pod nohy vládě, která se s ním bude muset vypořádat. Jeho hra však asi dnes skončí trapasem politického dinosaura, které se rád mstí.

Hladíka dnes předseda strany Marian Jurečka, který teď dočasně vede i ministerstvo životního prostředí, jmenuje svým náměstkem, aby se zapojil do jeho řízení. Podle politologů jde o korektní a čistý postup, kterým se rozhodnutí prezidenta neobchází.

Do funkce ministra Hladíka bude jmenovat nový prezident, který se po lednových volbách ujme funkce v březnu místo Zemana. Všichni vážní kandidáti na novou hlavu státu slibují, že by při obsazování pozic ve vládě návrhy premiéra na rozdíl od Zemana respektovali.